ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.671.2009.1
sp. zn. 3 Tdo 671/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. června 2009 o dovolání podaném F. B., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře sp. zn. 14 To 160/2008 ze dne 13. 8. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 13 T 181/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Táboře sp. zn. 13 T 181/2007 ze dne 14. 5. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) trestního zákona (dále jen tr. zák.) a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v délce osmi měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
O odvolání F. B. proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře usnesením sp. zn. 14 To 160/2008 ze dne 13. 8. 2008 tak, že podané odvolání dle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal F. B. dovolání, a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ty, které jsou uvedeny v §256b odst. 1 písm. g), h) a l) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že mu byl uložen trest, jehož výše nemá zákonné opodstatnění. Nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti, neznámé před vydáním trestního příkazu, přesto byl dovolateli uložen úhrnný trest odnětí svobody v délce osmi měsíců, ačkoli v trestním příkaze vydaném před napadeným rozsudkem soud uložil dovolateli úhrnný trest odnětí svobody v délce 12 měsíců, který mu podmíněně odložil na zkušební dobu tří let. Po podání odporu mu byl předmětným rozsudkem uložen trest přísnější. Skutkové okolnosti uložení takového trestu nijak neospravedlňují. Taková praxe dle dovolatele porušuje jeho zaručená ústavní práva, což bylo judikováno Ústavním soudem. Místo delšího podmíněného trestu soud uložil kratší, avšak nepodmíněný trest, a to bez zjevného důvodu. Tento postup má za následek, že obžalovaní nemohou využít svého práva podat odpor do trestního příkazu bez obav, že budou za využití tohoto svého práva potrestáni. Dále soud dle dovolatele pochybil při právním posouzení skutku na základě důkazů provedených při hlavním líčení a veřejném zasedání o odvolání. Z důkazů provedených v dosavadním líčení neplyne, že by se dovolatel dopustil skutku, který je mu dáván za vinu. Důkazy v řízení provedené nemohou vést k závěru, že se dovolatel dopustil trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. a trestného činu poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Na základě výše uvedeného dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále je Nejvyšší soud) „v souladu s ustanovením §265m tr. ř. ve věci sám rozhodl a obžalovaného zprostil obžaloby případně, aby dle ustanovení §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí (usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.j. 14 To 160/2008-141 ze dne 13. srpna 2008) a v návaznosti s tím zrušil rozsudek Okresního soudu v Táboře č. j. 3 T 132/2004 ze dne 14. května 2008 a v souladu s ustanovením §265l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.“ Dále požádal o odložení výkonu rozhodnutí.
K takto podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce). Ve svém vyjádření uvedl, že skutkovými zjištěními tak, jak je učinily soudy nižších stupňů, pokud k nim tyto dospěly v řádně vedeném trestním řízení způsobem neodporujícím zásadám formální logiky, je dovolací soud vázán, neboť dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán toliko tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném hmotně právním posouzení nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Údajná nesprávná skutková zjištění důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. být nemohou. Výrok o uložení trestu z hlediska jeho druhu, výše či způsobu výkonu lze dovoláním napadnout toliko z důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. V tomto ustanovení vymezenými vadami však napadený výrok zjevně netrpí, neboť dovolatel byl uznán trestnými činy krádeže podle §274 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Trest mu byl ukládán podle §247 odst. 1 tr. zák. a podle tohoto zákonného ustanovení bylo možno uložit až dva roky odnětí svobody. Podle §314g odst. 2 tr. ř. se podáním odporu trestní příkaz ruší, při následném projednání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženou v trestním příkazu. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je spatřován toliko ve skutečnosti, že odvolání dovolatele bylo zamítnuto. Citovaný dovolací důvod uplatněný dle druhé tam uvedené alternativy by mohl být relevantním důvodem pro dovolání v případě, že by v řízení napadenému rozhodnutí předcházejícím byl naplněn některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) – k) tr. ř. Námitky dovolatele ve vztahu k předchozímu řízení však žádnému z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) – k) tr. ř. neodpovídají a tento závěr lze tedy vztáhnout i na uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání F. B. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s odůvodněním, že bylo podáno z jiných důvodů než jsou uvedeny v 265b tr. ř., přičemž souhlasil, aby tak učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, s jehož konáním souhlasil ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. i pro případ jiného rozhodnutí.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr.ř. a tedy je nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Zcela nekonkrétní námitky dovolatele o pochybení soudů při právním posouzení skutku na základě důkazů provedených při hlavním líčení a veřejném zasedání o odvolání, kdy podle dovolatele z těchto důkazů neplyne, že by se dopustil skutku, který mu byl dáván za vinu nemohou být posuzovány v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť nejde o námitky, které lze podřadit pod takto uplatněný dovolací důvod. Dovolatel brojí toliko proti hodnocení důkazů soudy a jimi zjištěného skutkového stavu. Pokud by tedy obsahem dovolání byly pouze tyto (skutkové) námitky, nezbylo by Nejvyššímu soudu než dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) je dán tehdy, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Dovolateli byl trestním příkazem sp. zn. 18 T 181/2007 ze dne 27. 9. 2007 uložen trest odnětí svobody v délce dvanácti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v délce tří měsíců. Proti tomuto trestnímu příkazu podal dovolatel odpor. Dovolatel namítl, že naplnění dovolacího důvodu spatřuje v tom, že mu byl soudem uložen trest přísnější (nepodmíněný trest odnětí svobody v délce osmi měsíců). K tomu Nejvyšší soud uvádí, že podle §314g odst. 2 tr. ř. byl-li podán proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou ve lhůtě odpor, trestní příkaz se tím ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní líčení; při projednání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním příkazu. Soud prvního stupně (Okresní soud v Táboře) v odůvodnění svého rozsudku sp. zn. 3 T 181/2007 ze dne 14. 5. 2008 pečlivě objasnil, z kterých okolností při ukládání tohoto trestu vycházel. K osobě dovolatele zjistil, že byl celkem sedmkrát soudně trestán, převážně za majetkovou trestnou činnost, v šesti případech za trestný čin krádeže. Opakovaně mu byl ukládán nepodmíněný trest odnětí svobody, dovolatel je tedy speciálním recidivistou, což je nutno považovat za významnou přitěžující okolnost. V průběhu trestního řízení bylo zjištěno, že se již navíc dopustil trestné činnosti spočívající ve vloupání do motorového vozidla a za tuto trestnou činnost byl již několikrát odsouzen. Tato zjištění vedla soud prvního stupně k závěru, že trest uložený trestním příkazem, nelze považovat za přiměřený. Dovolateli nebylo možno po projednání věci v hlavním líčení přičíst žádnou polehčující okolnost, ze žádné skutečnosti nevyplynulo, že by si vzal z předchozích trestních řízení a uložených trestů jakékoli ponaučení, proto bylo dle soudu prvního stupně na místě uložit nepodmíněný trest odnětí svobody. Námitka uplatněná v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je tedy zjevně neopodstatněná.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje a na které dovolací soud reaguje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno výše). Z uvedeného je zjevné, že námitky dovolatele z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují pouze do oblasti učiněných skutkových zjištění a nelze tak mít v této souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v některé z jeho alternativ.
S poukazem na uvedené pak Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, když s ohledem na uvedené již nerozhodoval o návrhu na odložení výkonu napadeného rozhodnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. června 2009
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka