ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.709.2009.1
sp. zn. 3 Tdo 709/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. června 2009 o dovolání, které podal obviněný R. T., proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 4 T 19/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Obviněný R. T. podal prostřednictvím svého obhájce JUDr. F. L. dovolání proti pravomocnému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 4 T 19/2009, jímž byl uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil skutkem popsaným ve výrokové části rozsudku. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Jako důvod podání dovolání jako mimořádného opravného prostředku obviněný uvedl skutečnost, že se při prvoinstančním jednání vzdal práva na řádný opravný prostředek (odvolání) v přesvědčení, že pokud by se odvolal, nemohlo by se dne 1. 4. 2009 konat hlavní líčení před Obvodním soudem pro Prahu 8 v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 T 18/2009. Mylně se totiž domníval, že v tomto dalším řízení bude nyní napadený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci sp. zn. 4 T 19/2009 zrušen „a trestný čin bude zahrnut do souhrnného rozsudku podle §35 a násl. tr. zák“. Tento jeho předpoklad se však nenaplnil.
Z toho je podle dovolatele zřejmé, že vzdání se práva odvolání, přes poradu s obhájcem, nebylo skutečným projevem jeho vůle, neboť si neuvědomil důsledky, které tento právní úkon vyvolá. Proto navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky. K dnešnímu dni dovolací soud neobdržel podání, jímž by se nejvyšší státní zástupkyně k podanému dovolání vyjádřila či využila práva vyplývajícího z ustanovení §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření nejvyšší stání zástupkyně k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyšší státní zástupkyně není podmínkou pro jeho projednání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Za rozhodnutí ve věci samé je třeba považovat rozhodnutí taxativně vymezená v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. To znamená, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek nelze podat proti kterémukoliv pravomocnému rozhodnutí soudu. Základní podmínkou jeho přípustnosti je, aby soud ve věci rozhodl ve druhém stupni, což znamená, že některá ze stran využila opravného prostředku a rozhodnutí napadené dovoláním nabylo právní moci až v řízení před soudem druhého stupně. Uvedená podmínka by proto nebyla splněna, jestliže by opravný prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé nebyl vůbec podán. Dovolání totiž vždy směřuje proti rozhodnutí soudu druhého stupně a podle toho, jak bylo tímto soudem rozhodnuto, a podle rozsahu, v němž je rozhodnutí ve věci napadáno, směřuje i proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Zároveň je nezbytné, aby bylo vždy opřeno o některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř.
V posuzovaném případě obviněný (dovolatel) proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání nepodal, ačkoliv byl soudem o možnosti uplatnění tohoto řádného opravného prostředku náležitě a včas poučen. Z hlediska přípustnosti budoucího dovolání pak není podstatné, z jakých důvodů se obviněný - přes udělené poučení - rozhodl, že nevyužije práva na odvolání. Rozhodné zde je, že v důsledku toho soud nerozhodoval ve druhém stupni. Tím nebyla splněna nezbytná podmínka přípustnosti podaného dovolání, kterou přitom zákon stanoví zcela jednoznačně. Podané dovolání tak nesplňuje základní předpoklady, aby mohlo být kvalifikovaným podkladem k zásahu do právní moci a stability napadeného rozhodnutí.
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, není-li přípustné. Dovolání obviněného R. T. proto muselo být z výše uvedených důvodů odmítnuto, aniž by se jím Nejvyšší soud mohl věcně zabývat, tzn. z jeho podnětu přezkoumávat napadené rozhodnutí nebo řízení, které mu předcházelo (§265i odst. 3 tr. ř.). Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. června 2009
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler