ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.766.2009.1
sp. zn. 3 Tdo 766/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 1. července 2009 o dovolání obviněného Z. I., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 7. 2008, sp. zn. 8 To 278/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 3 T 89/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Z. I. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 4. 3. 2008, sp. zn. 3 T 89/2006, byl obviněný Z. I. uznán vinným trestnými činy loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák.
Těch se podle skutkových zjištění okresního soudu dopustil tím, že
v obci V., okres R., dne 20. 4. 2006 v 05:00 hod., na ulici před domem č. 66, maskován černou kuklou, fyzicky napadl poškozenou J. Š., tak, že k J. Š. přiběhl zezadu, chytil ji za ruku, strhl na zem, kde se jí snažil z ramene strhnout kabelku, čemuž se poškozená bránila, začala se s ním o kabelku přetahovat, následně jí kabelku z ruky vytrhl a z místa utekl i s kabelkou, v níž poškozená měla občanský průkaz, řidičský průkaz, kartu VZP, nepřenosnou platební kartu MAX Visa Elektron, vydanou na jméno J. Š., ČSOB, a. s., Poštovní spořitelnou k účtu, Plzeňskou kartu, červenou koženkovou peněženku s finanční hotovostí ve výši 545,50 Kč, mobilní telefon zn. Sony Ericsson K300i, toaletní vodu zn. Mini Love, inhalátor zn. Bricanyl, lesk na rty zn. Lip Gloss, řasenku zn. Extra Super Lasch, konturovací tužku šedou zn. Eveliner Contour, jogurt zn. Zott Sanée, jogurt zn. Yoplait, 3 kusy stravenek zn. Gastropass - každá v hodnotě 60,- Kč, pouzdro na doklady s různými písemnostmi, vizitkami, kartu Makro, přičemž nepřenosnou platební kartu MAX Visa Elektron měl uschovanou v místě svého současného bydliště ve Z., Z. N., v obývacím pokoji za knihami, uloženými v obývací stěně, na výzvu Policie ČR kartu nevydal a tuto neoprávněně držel až do 16:42 hod. dne 21. 4. 2006, kdy platební karta byla nalezena při domovní prohlídce v jeho bydlišti, čímž poškozené J. Š. způsobil mnohačetná povrchní poranění předloktí, nevyžadující si vystavení pracovní neschopnosti, odcizením věcí škodu v celkové výši 4.541,- Kč a poškozením kabelky a šusťákové bundy škodu v celkové výši 145,- Kč.
Obviněnému byl uložen podle §234 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 27 měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §60a odst. 1, 2 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let za současného vyslovení dohledu. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému rovněž uložen trest propadnutí věci (černé pletené kukly s otvory pro oči a ústa a páru zelených rukavic).
Odvolání obviněného Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 14. 7. 2008, sp. zn. 8 To 278/2008, zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
II.
Proti usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, a to z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzením skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Obviněný v odůvodnění svého dovolání především namítá, že motivem jeho jednání nebylo odcizení kabelky poškozené, ale snaha přimět ji k rozhovoru. Dále v souladu s uplatněnou obhajobou prezentuje svou verzi skutkového děje, podle níž kabelku poškozené vytrhl z ruky, při tom kabelka spadla na zem. Poškozená začala křičet, on se polekal a i s kabelkou utekl.
Má za to, že soud bez dalšího uvěřil verzi poškozené o přetahování kabelky. Dle jeho názoru z lékařské zprávy a z fotodokumentace o poranění poškozené nelze jednoznačně dovodit, zda byla poranění poškozené způsobena popruhem kabelky při přetahování nebo při jejím vytržení. Je přesvědčen, že za uvedené důkazní situace měl soud při respektování zásady v pochybnosti ve prospěch dospět k závěru, že došlo k vytržení kabelky, takže jeho jednání nemělo být kvalifikováno jako trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., ale jen jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. d) tr. zák.
V petitu svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí krajského soudu a rozsudek okresního soudu a věc vrátil okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila.
Ve svém vyjádření uvádí, že obviněný v dovolání uplatňuje stejná tvrzení jako v řízení před soudy obou stupňů. Upozorňuje, že tato se liší od jeho původní výpovědi v přípravném řízení. Podle mínění Nejvyšší státní zástupkyně obviněný v dovolání neuvádí žádné námitky, které by korespondovaly s jím zvoleným dovolacím důvodem dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když dovolacímu soudu předkládá pouze svou vlastní verzi skutkového stavu, která je odlišná od té, kterou zjistil soud nalézací.
Nejvyšší státní zástupkyně své vyjádření uzavírá konstatováním, že obviněný napadenému řízení nevytýká žádnou vadu, která by zakládala některý z taxativně uvedených důvodů dovolání. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl dle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Poté se zaměřil na to, zda námitky uplatněné v dovolání obviněným Z. I. lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Na tomto místě Nejvyšší soud připomíná, že v případě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění ani neúplnost provedeného dokazování.
Námitkami uplatněnými ve svém dovolání však obviněný Z. I. shora uvedené podmínky nesplnil. Obsahem jeho dovolání bylo opakování obhajoby založené na prosazování jiné skutkové verze, než kterou z provedených důkazů dovodil okresní soud. Soudy obou stupňů přitom dospěly k jednoznačnému závěru, že obviněný se zmocnil kabelky poškozené nikoli nečekaným vytržením, nýbrž překonáním jejího odporu po přetahování o kabelku, což je uvedeno jak ve výroku, tak v odůvodnění rozsudku nalézacího soudu. Obviněný tedy ve skutečnosti nenamítal nesprávnost právního posouzení zjištěného skutku, ale snažil se zpochybnit způsob hodnocení důkazů soudy dle §2 odst. 6 tr. ř.
V důsledku toho Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice své dovolání formálně opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., napadající právní posouzení skutku, ale svými konkrétními námitkami jej nenaplnil (k tomu srovnej rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, II. ÚS 651/02, III. ÚS 282/03, resp. č. 36/2004, str. 298 Sb. rozh. tr.).
Na doplnění Nejvyšší soud poznamenává, že judikatura Ústavního soudu sice výjimečně připouští průlom do tohoto výkladu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v případech, kdy by mezi skutkovými zjištěními soudů na straně jedné a jejich právním posouzením na straně druhé zjevně panoval extrémní nesoulad, resp. za situace, kdy by právní závěry v žádné možné interpretaci ze skutkových zjištění nevyplývaly (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 578/04). O takovou situaci se však v projednávaném případě zjevně nejednalo.
Okresní soud velice zevrubně analyzoval jak výpověď obviněného, tak výpověď poškozené J. Š., a to jak jednotlivě, tak v kontextu dalších provedených důkazů, jak mu to ukládá ust. §2 odst. 5 tr. ř. (blíže viz str. 7-9 odůvodnění rozsudku). Závěr, že obhajoba obviněného byla provedenými důkazy spolehlivě a jednoznačně vyvrácena, shledává i Nejvyšší soud logický a přesvědčivý.
IV.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než který je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 1. července 2009
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr