ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.823.2009.1
sp. zn. 3 Tdo 823/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. srpna 2009 o dovolání podaném M. V., proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 61 To 76/2009 ze dne 11. 3. 2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 50 T 157/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 50 T 157/2008 ze dne 3. 2. 2009 byl dovolatel uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin a trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., kterým byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 2 T 30/2008 mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v délce šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Mělníku ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 2 T 30/2008, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.
O odvolání M. V. proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 61 To 76/2009 ze dne 11. 3. 2009 tak, že jej dle §265 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podal M. V. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v §256b odst. 1 písm. l) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že se během hlavního líčení objevily nové a podstatné skutečnosti, neboť dovolatel označil J. G. jako osobu, na kterou se hodí popis uvedený svědkem T., což bylo i předmětem podaného odvolání. Poukázal na to, že se poškozený zmýlil, pokud uvedl dovolatele jako pachatele a požadoval, aby věc byla vrácena v souladu s §221 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci k došetření. Dále dovolatel namítl, že se odvolací soud důsledně nezabýval podstatnými částmi odvolání (zde dovolatel citoval údajné nepřesnosti). Ve zbývající části dovolání zpochybnil nestrannost soudu, poukázal na skutečnost, že nebylo vyhověno návrhu na provedení důkazu jeho výpovědí při veřejném zasedání. Z výše uvedených skutečností se dovolatel domnívá, že došlo k naplnění dovolacího důvodu uvedeného §256b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť odvolací soud zamítl opravný prostředek proti rozsudku, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takovéto rozhodnutí. Zároveň poukázal na to, že skutková zjištění, uvedená v trestním spise, tak nejsou úplná, což znemožňuje jejich objektivní posouzení. Vzhledem k výše uvedenému proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále je Nejvyšší soud) „zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze, č. j. 61 To 76/2009 ze dne 11. 3. 2009 a uložil obecným soudům provést ods. V. navrhovaný důkaz výpovědi o nových skutečnostech, a následně vrátit věc k došetření ve smyslu ust. §221 odst. 1 tr. ř., a posléze na základě objektivního posouzení všech zjištěných skutečností rozhodnout nově o jeho vině a trestu.“
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce). V tomto svém vyjádření uvedl, že z obsahu podání dovolatele je evidentní, že formálně poukazuje na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s tím, že soud zamítl řádný opravný prostředek proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takovéto rozhodnutí. K tomu se státní zástupce vyjádřil v tom smyslu, že z vymezení obsahu dovolání v ustanovení §265f odst. 1 a odst. 2 tr. ř. a zejména ze znění ustanovení §265b odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř. s odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn, neboť ve smyslu §265b odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat jen je-li tu některý z důvodů taxativně uvedených v zákoně. Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedeném v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené pro takovéto rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) – k) §265b odst. 1 tr. ř. Podstata tohoto dovolacího důvodu tedy tkví v tom (prvá alternativa), že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takovýto postup, opravný prostředek odmítl podle §253 odst. 3 tr. ř. nebo zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. K tomu však ve věci dovolatele reálně nedošlo, protože odvolací soud při projednávání odvolání aplikoval ustanovení §254 odst. 1 tr. ř. a po věcném přezkoumání odvolání rozhodl podle §256 tr. ř. o zamítnutí tohoto opravného prostředku. Ve své druhé alternativě spočívá předmětný dovolací důvod ve skutečnosti, že řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli důvodů, ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které spadají pod některý z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) – k) tr. ř. Dovolatel ve svém podání neuvedl žádný dovolací důvod, který by uplatňoval prostřednictvím druhé alternativy dovolacího důvodu podle §265b odst. písm. l) tr. ř. s tím, že je řízení předcházející napadenému rozhodnutí soudu druhého stupně zatíženo vadami, které spadají pod některý z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) – k) tr. ř. Na existenci takového důvodu nelze dle státního zástupce usuzovat ani z obsahu konkrétních námitek prezentovaných v dovolání. Dovolatel se tak domáhá de facto výlučně revize skutkových zjištění učiněných soudem nalézacím a potvrzených soudem odvolacím, kterou však nelze podřadit ani pod deklarovaný dovolací důvod, ani pod žádný jiný ze zákonem taxativně stanovených dovolacích důvodů, proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu než je uveden v §265b. Vyjádřil souhlas s tím, aby navrhované rozhodnutí učinil za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, s jehož konáním souhlasil ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. i pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné rozhodnutí.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). Dovolatel ve svém podání blíže nespecifikuje, jak podle něj k naplnění tohoto dovolacího důvodu došlo, tedy kterou ze dvou možných alternativ tohoto dovolacího důvodu uplatňuje. Z obsahu podaného dovolání sice vyplývá, že se domáhá alternativy první, neboť ve svém podání uvádí, že „odvolací soud zamítnul opravný prostředek proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takovéto rozhodnutí“, avšak tato v jeho případě nepřichází v úvahu. Jedná se totiž o ty případy, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí či odmítnutí opravného prostředku podle §253 tr. ř., tedy kdy nedošlo k věcnému přezkumu věci, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. V dovolatelově případě však odvolací soud po věcném přezkumu dovolání zamítl podle §256 tr. ř. Druhá alternativa deklarovaného dovolacího důvodu se vztahuje na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, avšak již v řízení, které tomuto předcházelo, byl dán některý ze zákonem vymezených dovolacích důvodů. Dovolatel však žádný takovýto dovolací důvod neoznačil (neuvedl) a ani z námitek, které uplatnil v rámci svého podání nelze na přítomnost některého z těchto dovolacích důvodů usuzovat, neboť námitky tak, jak jsou koncipované dovolatelem, směřují toliko do oblasti skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, potažmo soudem odvolacím, do oblasti hodnocení důkazů a dovolatel se jejich prostřednictvím domáhá zjištění jiné (pro něj příznivější) verze skutkového děje. Takovéto námitky však nemohou být podřazeny pod žádný ze zákonem stanovených dovolacích důvodů. O skutkovém stavu tak, jak jej zjistil soud prvního stupně a potvrdil soud odvolací, nemá dovolací soud žádných pochyb. Soud prvního stupně po řádně vedeném dokazování shledal dovolatele vinným předmětným trestným činem a soud odvolací se s takovým závěrem shodl. Zejména soud prvního stupně pak v odůvodnění svého rozhodnutí pečlivě a srozumitelně vyložil, z jakých důkazů vycházel, které svědecké výpovědi považoval za věrohodné a které nikoli, a proč vzal nade vší pochybnost za prokázané, že to byl právě dovolatel, kdo spáchal předmětný trestný čin. Učiněná skutková zjištění soudu prvního stupně mají v provedených důkazech věcné a logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, když shledal, že pro konání veřejného zasedání nebyly splněny podmínky.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 5. srpna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka