ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.2000.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 2000/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobkyně F. Ch., zastoupené advokátem, proti žalované obchodní společnosti D. na O., s.r.o., zastoupené advokátem, o zaplacení 800.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 26 C 18/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. dubna 2006, č.j. 8 Co 70/2006-126, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 11. května 2005, č.j. 26 C 18/2004-87,
ve znění doplňujícího rozsudku téhož soudu ze dne 12. července 2005, č.j.
26 C 18/2004-95, zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 800.000,- Kč s příslušenstvím, a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení a o náhradě nákladů placených státem.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. dubna 2006, č.j. 8 Co 70/2006-126, podle §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Poukázal na to, že v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva
o nájmu nebytových prostor ve znění dvou dodatků, která je však neplatná ve smyslu §3 odst. 4 zákona č. 116/1991 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, a to včetně ujednání o úhradě investic (přičemž nešlo o uznání dluhu podle §558 o.z.). Odvolací soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení ve smyslu §451 odst. 2 o.z., který je promlčen ve smyslu ustanovení §107 odst. 1 a 2 o.z., neboť objektivní tříletá promlčecí doba počala v daném případě běžet od doby vynaložení investic, tj. od 1. července 1993. Protože žaloba nebyla podána do 1. července 1996, nebylo možno žalobkyni promlčené právo (s ohledem na námitku promlčení, kterou vznesla žalovaná) přiznat.
Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě podala žalobkyně dovolání, v němž uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Především dovozuje, že soudy měly v souladu s §35 odst. 2 o.z. vyložit vůli účastníků při uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor tak, že vedle sjednání nájemního vztahu zamýšleli specifikovat i pohledávku dovolatelky a uzavřít dohodu o způsobu vrácení investované částky. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů, a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam
ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. Otázku výkladu ustanovení §107 odst. 1 a 2 a §451 odst. 2 o.z. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. června 2008, sp.zn. 30 Cdo 2381/2007, usnesení téhož soudu ze dne 28. června 2007, sp.zn. 28 Cdo 1515/2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle §243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o.s.ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované
v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. května 2009
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu