Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2009, sp. zn. 30 Cdo 3390/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3390.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3390.2009.1
USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Vrchy ve věci žalobce S. M., zastoupeného advokátem, proti žalované JUDr. A. P., státní zástupkyni, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pod sp. zn. 23 C 48/1997, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. ledna 2009, č.j. 1 Co 9/2009-128, takto: I. Dovolání žalobce se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Podáním ze dne 26. května 1997 doručeným Krajskému soudu v Ostravě se žalobce domáhal ochrany osobnosti a požadoval přisouzení „finančního odškodnění jako nemajetkové újmy a uhrazení finanční škody, jejíž výše bude stanovena před soudem“. Usnesením ze dne 7. července 2008. č.j. 23 C 48/1997-97, Krajský soud v Ostravě nevyhověl žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro toto řízení. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 25. září 2008, č.j. 1 Co 249/2008-116, usnesení soudu prvního stupně podle §219 o.s.ř. potvrdil. Krajský soud v Ostravě pak usnesením ze dne 18. listopadu 2008, č.j. 23 C 48/1997-120, žalobu ze dne 26. května 1997 podle §43 odst. 2 o.s.ř. odmítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. ledna 2009, č.j. 1 Co 9/2009-128, usnesení Krajského soudu v Ostravě podle §219 o.s.ř. potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud poukázal mimo jiné na to, že žalobce byl vyzván usnesením (soudu prvního stupně) ze dne 14. listopadu 2000, č.j. 23 C 48/97-39, k odstranění vad žaloby do deseti dnů od doručení rozhodnutí s poučením, jak má být oprava provedena, a o možných procesních následcích pro případ nevyhovění této výzvě. Odvolací soud pak vyšel ze zjištění, že žalobce vady návrhu (ani po té) neodstranil a pro tento nedostatek není možno v řízení pokračovat. Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalobci dne 13. února 2009 a právní moci nabylo téhož dne. Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal žalobce dne 13. února 2009 dovolání, které doplnil jeho zástupce, který mu byl ustanoven soudem pro dovolací řízení, podáním ze dne 18. května 2009. Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř. a uplatňuje dovolací důvody ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř., když má za to, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Poukazuje na to, že mu bylo v daném řízení odňato právo jednat před soudem, že soud nenařídil ve věci samé jednání, nepředvolal účastníky a neprovedl dokazování. Domnívá se také, že již od počátku řízení mu měl být na jeho opakované žádosti ustanoven zástupce k ochraně jeho zájmů. K dovolání nebylo podáno vyjádření. Při posuzování tohoto dovolání dovolací soud vycházel z ustanovení čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř., stalo se tak ve lhůtě vymezené ustanovením §240 odst. 1 o.s.ř., je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením §241a odst. 1 o.s.ř. a je přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) poté usnesení Vrchního soudu v Olomouci přezkoumal v souladu s ustanovením §242 odst. 1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že toto dovolání není důvodné. Z ustanovení §242 o.s.ř. vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takovéto vady ze spisu zjištěny nebyly. Podle ustanovení §43 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odst. 2). Jak již bylo uvedeno, v daném řízení nebylo vyhověno žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce žalobci z řad advokátů. Žalobce pak nevyhověl výzvě soudu, aby žalobu podanou v této věci opravil, resp. doplnil tak, aby byla projednatelná. S ohledem na obsah dovolání, jímž je dovolací soud vázán, je nezbytné připomenout, že ve smyslu ustanovení §214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. odvolací soud nemusel v této věci nařizovat jednání, takže žalobce v tomto smyslu nebyl zkrácen na svých procesních právech. Otázka žalobcem tvrzených údajných průtahů v řízení se pak nemohla promítnout ve vlastní správnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Z uvedeného vyplývá, že v daném případě nebyly z hlediska obsahu dovolání naplněny dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce zamítl (§243b odst. 2, věta před středníkem o.s.ř.). K projednání věci nebylo nařízeno jednání (§243a odst. 1 o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §151 o.s.ř., když v tomto řízení žalobci jejich náhrada nepřísluší a žalované v něm žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. prosince 2009 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/16/2009
Spisová značka:30 Cdo 3390/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3390.2009.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09