Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.06.2009, sp. zn. 30 Cdo 3770/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3770.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3770.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 3770/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně J. a., a.s., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. B., podnikateli, zastoupenému advokátem, o 87.750,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 7 C 518/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. května 2007, č.j. 27 Co 401/2005-193, takto: I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.): Okresní soud ve Vyškově rozsudkem ze dne 10. května 2005, č.j. 7 C 518/99-143, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 87.750,- Kč s 18% úrokem z prodlení od 11. 5. 1997 do zaplacení (I. výrok), zamítl žalobu co do částky 12.900,- Kč s 18% úrokem z prodlení od 11. 5. 1997 do zaplacení (výrok II.), řízení do částky 83.550,- Kč zastavil (výrok III.), a výroky IV. až VI. rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu. K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 18. května 2007, č.j. 27 Co 401/2005-193, rozsudek okresního soudu v části výroku I., kterou byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 84.375,- Kč s příslušenstvím (shora cit. úrokem z prodlení) potvrdil (výrok I.), a ve zbývající části téhož výroku I. rozsudku okresního soudu, kterou byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3.375,- Kč s týmž příslušenstvím, změnil tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá (výrok II.); akcesorickými výroky III. až VI. pak odvolací soud rozhodlo náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Dovolání žalovaného proti meritornímu výroku I. rozsudku krajského soudu, jímž byla potvrzena shora cit. část výroku I. rozsudku okresního soudu ve věci samé, není přípustné podle §237 odst. 1 b) o.s.ř., a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu a v něm řešená právní otázka nevykazuje judikatorní přesah a při skutkovém stavu, jak byl zjištěn nalézacím soudem, resp. soudem odvolacím, není možno ani uzavřít, že by rozhodnutí odvolacího soudu řešilo právní otázku v rozporu s hmotným právem (srovnej závěry vyslovené např. v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 1999, sp. zn. 25 Cdo 2526/98, či ze dne 20. března 2001, sp. zn. 25 Cdo 845/99, popř. v rozsudku ze dne 15. června 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, v rozsudku ze dne 12. července 2001, sp. zn. 25 Cdo 1935/99, v rozsudku ze dne 31. března 2005, sp. zn. 32 Odo 1108/2003, a ze dne 28. února 2008, sp. zn. 33 Odo 49/2006; odkazuje-li dovolatel na právní závěr „v rozhodnutí SR č. 7/2001, Nejvyšší soud, 25 Cdo 845/99“, je z obsahu tohoto judikátu zjevné, že je souladný s výše cit. konstantní judikaturou a že dovolatel mylně na něj odkazuje stran podpory své dovolací argumentace; rovněž nevyužitelný je další dovolatelův odkaz na „stanovisko Cpj 39/88“, v němž je řešena otázka právního důsledku při neplatnosti smlouvy o zhotovení věci, nikoliv užívání mobilie bez právního důvodu). Kromě toho namítá-li žalovaný ve svém dovolání, že „soud prvého stupně se nesprávně vypořádal se zjišťováním rozsahu vydání bezdůvodného obohacení a výši peněžití náhrady...“, opomíjí zcela, že dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je přípustné výhradně k řešení otázek právních, a že uplatnění dovolacího důvodu mířícího proti skutkovým zjištěním (§241a odst. 3 o.s.ř.) je zcela vyloučeno, a proto je dovolací soud – za podmínky, že dospěje k závěru o přípustnosti dovolání – povinen převzít skutkový stav, z něhož odvolací soud při svém rozhodování vycházel. Z vyložených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 část věty před středníkem, neboť žalovaný s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné (účelně vynaložené) náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. června 2009 JUDr. Karel P o d o l k a, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/10/2009
Spisová značka:30 Cdo 3770/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3770.2007.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08