Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.03.2009, sp. zn. 30 Cdo 3792/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3792.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3792.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 3792/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce L. B., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému M. P., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 36 C 2/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2006, č.j. 1 Co 275/2006-39, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Stručné odůvodnění podle §243c odst. 2 o.s.ř.: Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 21. listopadu 2006, č.j. 1 Co 275/2006-39, podle ustanovení §219 občanského soudního řádu (dále jeno.s.ř.“) potvrdil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 29. května 2006, č.j. 36 C 2/2006-20, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 10,100.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy v penězích podle §13 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním. Toto dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. Otázku výkladu ustanovení §11 o.z. a §13 téhož zákona odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. února 2007, sp.zn. 30 Cdo 1873/2006, resp. rozsudek ze dne 21. prosince 2004, č.j. 30 Cdo 1525/2004-68 a analogicky též usnesení téhož soudu ze dne 31. ledna 2006, č.j. 30 Cdo 111/2006-130). Podané dovolání bylo proto odmítnuto podle §243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. března 2009 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/26/2009
Spisová značka:30 Cdo 3792/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3792.2007.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08