ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.767.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 767/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce P. P., s.r.o., proti žalované M. B., zastoupené advokátem, o zaplacení 330.959,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 30/2002, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. března 2008, č. j. 16 Co 73/2008-346, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal zaplacení částky 345.580,50 Kč s 3% úrokem od 24. 3. 1992 do zaplacení, která představuje cenu zásob zboží tvořících součást provozní jednotky č. 502-01 v P., kterou žalovaná dne 23. 2. 1992 vydražila podle zák. č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. Žalovaná zásoby umístěné v provozovně převzala, avšak jejich cenu neuhradila.
Ve věci opakovaně rozhodoval jak Obvodní soud pro Prahu 2 tak Městský soud
v Praze, přičemž rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, č. j. 25 Cdo 426/2000-176, byly rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 1999, č. j. 22 Co 311/99-167, a Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 2. 1999, č.j. 12 C 99/93-143 (vyjma výroku, jímž byla žaloba zamítnuta ohledně částky 14.621,- Kč
s příslušenstvím), zrušeny a věc byla v tomto rozsahu vrácena Obvodnímu soudu
pro Prahu 2 k dalšímu řízení.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 2. 2006, č.j. 20 C 30/2002-242, bylo rozhodnuto, že společnost P. P. s.r.o., vstupuje do řízení na místo žalobce - společnosti P. P., s.r.o., neboť došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení, a společnost P. P. s.r.o. vyslovila se vstupem do řízení souhlas.
K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 12. 2006, č. j. 35 Co 260/2006-263, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na vstup společnosti P. P. s.r.o., do řízení na místo společnosti P. P., s.r.o., zamítl. Odvolací soud poté, co jako svědka vyslechl B. Č., jednatele společnosti P. P., s.r.o., dospěl k závěru, že v daném případě nejsou splněny podmínky podle §107a o. s. ř. pro vyhovění návrhu, neboť k procesnímu nástupnictví nedošlo. Podle návrhu žalobce právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod práva účastníka řízení, o něž v řízení jde, je smlouva o postoupení pohledávek ze dne 3. 1. 2006, kterou za společnost P. P. s.r.o. podepsal její jednatel B. Č. Odvolací soud konstatoval, že výpovědí svědka B. Č. bylo prokázáno, že neměl v úmyslu smlouvu o postoupení pohledávek uzavřít a způsobit právní účinky, které s takovým projevem vůle spojují občanskoprávní předpisy, že za postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto sporu, nic nezaplatil (ačkoliv ve smlouvě je uvedeno, že cena za postoupení pohledávky ve výši 35.000,- Kč byla uhrazena v hotovosti před podpisem smlouvy), že advokáta I. C., jemuž za společnost P. P. s.r.o. udělil plnou moc k vyslovení souhlasu se vstupem do řízení, nezná, a že tedy za této situace nelze na úkony učiněné B. Č. jménem společnosti P. P. s.r.o. hledět jinak než jako na právní úkony neplatné ve smyslu ust. §37 odst. 1 obč. zák. pro nedostatek vážnosti projevu vůle.
Na základě dovolání podaného žalobcem Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 27. 11. 2007, č. j. 30 Cdo 3386/2007-341, usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Poté Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 3. 2008, č. j. 16 Co 73/2008-346, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 2. 2006, č. j. 20 C 30/2002-242, potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v dané věci byly podmínky ustanovení §107a o. s. ř. splněny, když smlouva o postoupení pohledávky ze dne 3. 1. 2006, uzavřená mezi společností P. P., s.r.o., jako postupitelem, a společností P. P. s.r.o. splňuje formální náležitosti požadované §524 a násl. obč. zák., a rovněž podpisy osob oprávněných za společnosti uzavírající smlouvu jednat, byly řádně ověřeny notářem; přílohou k této smlouvě bylo prokázáno, že jejím předmětem byla i pohledávka, o niž v řízení jde. Obecně pak platí, že uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky přechází právo postupitele na postupníka (§524 obč. zák.). Jiným než uvedeným způsobem soud při rozhodování o procesním nástupnictví z důvodu singulární sukcese převod či přechod práva nezkoumá, nemůže tedy ani posuzovat, zda smlouva o postoupení pohledávky byla míněna vážně či nikoliv, neboť toto posouzení náleží soudu až při rozhodování o věci samé.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., a uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítá neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky a následnou nemožnost procesního nástupnictví na straně žalobce s tím, že „odvolací soud zcela opomíjí a přehlíží ust. §37 odst. 1 obč. zákoníku“ a že „soud při rozhodování o procesním nástupnictví musí zkoumat mj., zda v konkrétním případě je právní skutečnost způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, a zda vůbec tato skutečnost nastala.“ Navrhla, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení a rozhodnutí.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, účastnicí řízení, řádně zastoupenou advokátem, a že je přípustné podle §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.
Podle §107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107. Podle odstavce 2 téhož ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v §107a odst. 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
Ohledně žalobcem označené právní skutečnosti soud zkoumá, zda s touto právní skutečností předpisy „obecně vzato“ spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, zda opravdu nastala a zda je v konkrétním případě způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde - tedy že se týká práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (srov. komentář Občanský soudní řád, Bureš, Drápal, Krčmář a kol., C.H.Beck, 6. vydání, I. díl, str. 382 - 383).
Již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí
a stanovisek Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého předmětem řízení o návrhu ve smyslu ustanovení §107a o. s. ř. není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoli, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, neboť takové posouzení se již týká věci samé, o níž se při zkoumání procesního nástupnictví nerozhoduje, nýbrž k tomuto se soud vyjadřuje až v rozhodnutí o věci samé. Obdobný závěr je uveden rovněž v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s tím, že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§107a o. s. ř.), je i smlouva o postoupení pohledávky podle ustanovení §524 a následujících občanského zákoníku.
Jak je zřejmé z obsahu spisu, návrh, aby do řízení na místo žalobce - společnosti P. P., s. r. o. vstoupila společnost P. P. s.r.o. (§107a o. s. ř.), učinil žalobce v podání datovaném 9. 1. 2006, doručeném soudu prvního stupně dne 11. 1. 2006, v němž uvedl, že se společností P. P. s.r.o., jakožto nabyvatelkou práva, uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Dne 27. 1 2006 byl soudu prvého stupně doručen originál smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 1. 2006, jakož i souhlas nabyvatelky práva se vstupem do řízení. K postoupení pohledávky, jejíž úhrada je předmětem řízení, tak došlo během řízení před soudem prvního stupně, a to při splnění podmínek dle §107a o. s. ř.
Námitka žalované, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne 3. 1. 2006
„je neplatná,“ je nedůvodná, neboť otázkou, zda uvedená smlouva o postoupení pohledávek je platným právním úkonem, se soud při zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu §107a o. s. ř. - jak uvedeno již výše - nezabývá, neboť se týká posouzení věci samé, k níž se soud může vyslovit jen v rozhodnutí o věci samé.
Z výše uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné, proto Nejvyšší soud dovolání žalované podle
§243b odst. 2 věty před středníkem a odst. 6 o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. března 2009
JUDr. Olga Puškinová,v.r.
předsedkyně senátu