ECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.130.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 130/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Moniky Vackové v právní věci žalobkyně S. e., a. s., , proti žalované M. V., zastoupené JUDr. M. Z., advokátem, , o zaplacení částky 208.692,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 61 Cm 519/2003, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. srpna 2008, č. j. 3 Cmo 29/2008-68, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 7. listopadu 2007, č. j. 61 Cm 519/2003-55, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem - odkazuje na ustanovení §107 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) - rozhodl, že v řízení bude jako se žalobkyní pokračováno se společností Č., a. s., (dále též jen „společnost“), neboť z obchodního rejstříku zjistil, že ke dni 1. října 2007 žalobkyně zanikla sloučením s nástupnickou společností Č., a. s., v rámci fúze sloučením zanikajících společností S. e., a. s., , S. e., a. s., , V. e., a. s., , Z.e., a. s., a S. e. a. s.,. Společnost se tak stala právním nástupcem původní žalobkyně.
Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje (nesprávně) z ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., namítajíc, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že „obsahuje řadu pochybení ve skutkovém vymezení“.
Dovolatelka namítá, že jí nebyl doručen „návrh na záměnu účastníků“ ani usnesení, kterým soud „provedl záměnu účastníků“, a vyjadřuje pochybnosti o přechodu sporné pohledávky z původní žalobkyně na společnost. Podotýká, že soudy nižších stupňů se nezabývaly jejím tvrzením, že pohledávku žalobkyně postupně splácí, proto také žalovaná částka uvedená v napadeném rozhodnutí neodpovídá aktuální výši dluhu.
Dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., není však důvodné.
Podle ustanovení §107 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3).
V situaci, kdy původní žalobkyně ke dni 1. října 2007 zanikla výmazem z obchodního rejstříku poté, kdy došlo ke sloučení se společností, jež nabyla všechna (tedy i procesní) práva své právní předchůdkyně, je rozhodnutí odvolacího soudu s výše citovaným ustanovením v souladu.
Námitky dovolatelky, že jí nebyl doručen „návrh na záměnu účastníků“ ani usnesení, kterým soud „provedl záměnu účastníků“ nejsou opodstatněné, protože žádný takový návrh nebyl podán a rozhodnutí soudu prvního stupně o pokračování v řízení se společností bylo zástupci dovolatelky doručeno dne 15. listopadu 2007 (srov. doručenku u č. l. 55). Ostatně o tom, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo žalované doručeno, svědčí i skutečnost, že žalovaná proti němu podala odvolání, o kterém odvolací soud rozhodl dovoláním napadeným usnesením. Otázkou, jaká je skutečná výše dlužné částky, se soud prvního stupně bude zabývat při posouzení věci samé.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. března 2009
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu