ECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.1802.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 1802/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně L. – s. s.r.o., zastoupené Mgr. M. Š., advokátkou, proti žalované S. Š. s.r.o., zastoupené JUDr. V. K., advokátem, o 71 413 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 7 C 254/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 31. července 2008, č. j. 7 C 254/2008-48, a proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2008, č. j. 21 Co 542/2008-68, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 31. července 2008, č. j. 7 C 254/2008-48, se zastavuje.
II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2008, č. j. 21 Co 542/2008-68, se odmítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6 143,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce Mgr. M. Š.
Odůvodnění:
Žalovaná napadla v záhlaví označené rozsudky soudů obou stupňů blanketním dovoláním ze dne 27. ledna 2009, podaným k poštovní přepravě 28. ledna 2009, jehož zdůvodnění doplnila podáním ze dne 19. března 2009, předaným téhož dne k poštovní přepravě.
Dovolání je ve smyslu ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení §201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje; občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalované proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (shodně srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 10/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení §241b odst. 3 věty první o. s. ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty podle §240 odst. 1 věty první o. s. ř., t. j. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím této lhůty se vady dovolání uvedené v §241a odst. 1 o. s. ř. stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. A tak tomu bylo i v posuzované věci.
Z dovolání na č. l. 76 spisu se podává, že žalovaná jej podala, aniž v něm uplatnila či jakkoli vymezila některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř.
Podle doručenky na č. l. 74 spisu byl rozsudek odvolacího soudu žalované doručen dne 28. listopadu 2008. Ve smyslu §57 odst. 2 věty první o. s. ř. proto připadl konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání, jakož i zákonné lhůty k jeho případnému doplnění na středu 28. ledna 2009. Pakliže dovolatelka své dovolání v této lhůtě nedoplnila, stala se tímto marným uplynutím lhůty stanovené v §241b odst. 3 větě první o. s. ř. vada dovolání spočívající v nekonkretizaci dovolacího důvodu neodstranitelnou a dovolání žalované trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. pro vady podaného dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 o. s. ř. a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinna nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 4 862,50 Kč podle §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 19% daně z přidané hodnoty ve výši 981 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 21. října 2009
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu