ECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.2734.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 2734/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Pavla Koláře v právní věci žalobkyně V. V., zastoupené JUDr. M. B., advokátem, proti žalované O., o zaplacení 655 866 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 31 Cm 541/95, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. října 2008, č. j. 8 Cmo 265/2008-415, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil zamítavý rozsudek (v pořadí čtvrtý ve věci) Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2008, č. j. 31 Cm 541/95-383, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009 – dále též jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II. bod 12. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (soud prvního stupně rozhodl všemi čtyřmi rozsudky – ze dne 4. dubna 2000, č. j. 31 Cm 541/95-35, ze dne 5. června 2001, č. j. 31 Cm 541/95-113, ze dne 15. listopadu 2005, č. j. 31 Cm 541/95-263, a ze dne 7. února 2008, č. j. 31 Cm 541/95-383 – stejně – žalobu zamítl). Dovolání, z jehož obsahu (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán celý výrok rozsudku odvolacího soudu) lze dovodit, že jím dovolatelka brojí ve skutečnosti proti napadenému rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé, nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolací soud nedospěl k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, který dovolatelka spatřovala v tom, že odvolací soud řešil otázku existence jejího nároku z bezdůvodného obohacení v návaznosti na její aktivní věcnou legitimaci v rozporu s hmotným právem. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána tím, že v důsledku postoupení žalobní pohledávky vstoupila do práv původního věřitele. Tato skutečnost sama o sobě ještě nečiní tuto pohledávku důvodnou a oprávněnou. Správný závěr o tom, že se žalovaná (do 1. července 2009 zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze – oddíl B, vložka 610, pod obchodní firmou O. V. P., a.s.) na úkor žalobkyně (jejího právního předchůdce) bezdůvodně neobohatila, založil odvolací soud na skutkových zjištěních soudu prvního stupně, totiž na tom, že žalovaná plnění poskytnuté Polnohospodárským družstvem M., (dále též jen „P. M.“), nepřijala, když je nejprve vrátila a poté, co jí bylo znovu poskytnuto, předmět plnění na základě vzájemné dohody uskladnila a na jeho pokyn jej předala společnosti P. s.r.o., se kterou P. M. uzavřelo smlouvu na jeho dodávku.
Za situace, kdy dovolací soud neshledal, že by bylo právní posouzení věci odvolacím soudem v rozporu s hmotným právem, přičemž z obsahu uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř].
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 9. prosince 2009
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu