ECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.3437.2008.1
sp. zn. 32 Cdo 3437/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc., a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce P., spol. s r.o., proti žalovanému V. H., podnikateli, zastoupenému JUDr. Z. J., advokátkou, o zaplacení částky 59.759,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 55 C 302/94, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. dubna 2008, č.j. 28 Co 405/2007-259, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně, v záhlaví označenému, jímž byl rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 11. července 2007, č.j. 55 C 302/94-202, ve výroku I. co do částky 38.995,80 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 14,032 % z částky 7.711,80 Kč za dobu od 6.4.1994 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 14,214 % z částky 31.284,- Kč za dobu od 26.4.1995 do zaplacení, potvrzen (výrok I.) a zároveň byl tento rozsudek změněn a žaloba zamítnuta co do částky 20.763,20 Kč, co do úroků z prodlení ve výši 16 % z částky 20.763,20 Kč od 6.4.1994 do zaplacení, co do úroků z prodlení ve výši 1,968 % z částky 7.711,80 Kč od 6.4.1994 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 16 % z částky 31.284,- Kč za den 25.4.1995 a co do úroků z prodlení ve výši 1,768 % z částky 31.284,- Kč za dobu od 26.4.1995 do zaplacení (výrok II.), není přípustné dle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř., poněvadž dovoláním dotčeným výrokem ve věci samé bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím v obchodní věci 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci podle zjištění soudu prvního stupně účastníci uzavřeli dne 30.3.1993 jako podnikatelé kupní smlouvu, a proto jejich vztah je závazkovým vztahem obchodním a spor mezi těmito stranami je z procesního hlediska obchodní věcí. Dovoním žalovaného byl napaden výrok I. rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodováno o peněžitém plnění ve výši 38.995,80 Kč s příslušenstvím, tedy o plnění nepřevyšujícím v obchodní věci částku 50.000,- Kč.
Jelikož dovolání ani ve zbývajícím rozsahu, směřujícím proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud uzavřel, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalovaného jako nepřípustné podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení má oporu v ust. §243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto, avšak žalobci podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v řízení o dovolání nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 30. září 2009
JUDr. František F a l d y n a , CSc.
předseda senátu