ECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.355.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 355/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Moniky Vackové v právní věci žalobkyně K. b. P., s. p. ú., proti žalované Z. I., spol. s r. o., zastoupené JUDr. P. B., advokátem, o zaplacení částky 3,270.377,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 25 Cm 197/99, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. července 2002, č. j. 6 Cmo 401/2001-44, 6 Cmo 216/2002, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením - odkazuje na ustanovení §107 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) - rozhodl, že v řízení bude jako se žalobkyní pokračováno s Č. k. a., neboť původní žalobkyně K. b. P., s. p. ú., byla zrušena zákonem č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů ke dni 1. září 2001 a k témuž dni i zanikla.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž namítá, že dne 4. června 2002 byl na majetek žalované prohlášen Městským soudem v Praze pod sp. zn. 91 K 12/2002 konkurs a žalovaná se nyní označuje „Z. I., spol. s r. o. v konkursu, zast. správcem konkursní podstaty Dr. J. P.“.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř.; není však důvodné.
Ze zápisů v obchodním rejstříku vyplývá, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2007, č. j. 91 K 12/2002-316, které nabylo právní moci dne 12. června 2007, byl zrušen konkurs na majetek žalované z důvodu, že majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu.
Ze spisu pak vyplývá, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. dubna 2008, č. j. 25 Cm 197/99-72, bylo rozhodnuto podle ustanovení §107a o. s. ř. o pokračování v řízení s A. G., jako se žalobcem na místo žalobkyně Č. k. a. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. května 2008.
Vzhledem k těmto skutečnostem je nutno považovat dovolání žalované za bezpředmětné, mající za následek rozhodnutí o odmítnutí dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 o. s. ř., a to i přesto, že ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř. obecně přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, zakládá. Ani případné odklizení dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu totiž nemůže přivodit změnu rozhodnutí o tom, kdo je současným žalobcem v projednávané věci, a účinky prohlášení konkursu již pominuly (k tomu srov. obdobně důvody rozhodnutí uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2004, pod číslem 71, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002).
Nejvyšší soud proto dovolání žalované, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. března 2009
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu