ECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.3856.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 3856/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Koláře v právní věci žalobkyně I. N., a. s. \"v likvidaci\", proti žalovaným 1) Č. r. – M. f., zastoupené JUDr. M. K., advokátem, a 2) P. f. Č.r.., o zaplacení částky 4,167.927,33 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 110/2003, o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. září 2005, č. j. 6 Cmo 163/2005-106, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením vyhověl návrhu žalobkyně, podaném v průběhu odvolacího řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. prosince 2003, č. j. 46 Cm 110/2003-47, aby na její místo vstoupila do řízení společnost A. S. L., (dále jen „společnost“), maje za splněné podmínky uvedené v ustanovení §107a občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Proti tomuto usnesení podal druhý žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř., namítaje, že soud se dostatečně nezabýval tím, zda byly splněny podmínky pro rozhodnutí podle ustanovení §107a o. s. ř., protože podle předchozí smlouvy o postoupení pohledávky, kterou pohledávku nabyla žalobkyně, byl postupník (rozuměj žalobkyně) oprávněn převést jakákoliv práva nebo povinnosti jen s předchozím písemným souhlasem postupitele, jímž byla společnost C.-1., Ltd. Písemný souhlas této společnosti jako postupitele ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené 3. listopadu 2004 se žalobkyní jako postupníkem se ve spise nenachází.
Dovolatel dále odvolacímu soudu vytýká, že se nezabýval otázkou nabytí účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené 31. března 2005 mezi žalobkyní a společností (dále jen „smlouva o postoupení pohledávky“), a to zejména s ohledem na sjednanou odkládací podmínku. Poukazuje též na to, že odvolací soud řádně nezjistil vznik a existenci společnosti, když ta byla v řízení doložena pouze fotokopií certifikátu o registraci společnosti v anglickém jazyce, z níž není zřejmé, kdo a v jakém rozsahu je oprávněn za společnost jednat. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř.; není však důvodné.
Podle ustanovení §107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Nejvyšší soud již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého předmětem řízení o návrhu ve smyslu ustanovení §107a o. s. ř. není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno, nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoliv, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, když takové posouzení se týká již posouzení věci samé. K tomuto závěru se přihlásil rovněž v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s tím, že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§107a o. s. ř.), je i smlouva o postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení §524 a násl. občanského zákoníku.
Dovolatelem uplatněné argumenty nesměřují ke zpochybnění závěru, že postupní smlouva je právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení. Námitky, že odvolací soud se nezabýval zjištěním, zda byly splněny podmínky předchozí smlouvy o postoupení pohledávky k dalšímu převodu pohledávky, zda smlouva o postoupení pohledávky nabyla účinnosti a byla podepsána za postupníka k tomu pověřenou osobou, tak nejsou způsobilé zvrátit správnost závěru o naplnění podmínek pro vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř.
Nedůvodnou Nejvyšší soud shledává rovněž výhradu dovolatele, že nebyla řádně zjištěna existence společnosti. Je tomu tak proto, že k rozhodnutí o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka není nutné nařizovat jednání a provádět dokazování (viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. 29 Odo 843/2004). K otázce zjištění z fotokopií listin se Nejvyšší soud vyjádřil již v usnesení ze dne 3. března 1998, sp. zn. 1 Odon 53/97, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 1998, pod číslem 64, v němž uzavřel, že občanský soudní řád neukládá soudu povinnost provádět důkaz pouze originály listin.
Protože se dovolateli správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2009
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu