ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.2685.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 2685/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně E. Ž.,zastoupené advokátem, proti žalované L. D., zastoupené advokátkou, o zaplacení 479.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 13 C 206/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2007, č.j. 11 Co 718/2006-101, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 5. 2008, č.j .11 Co 718/2006-125, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž krajský soud
ve věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15. 8. 2006, č.j. 13 C 206/2005-66, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř). Dovolací soud proto dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Výhrady dovolatelky, že soud „samotný převod finančních prostředků vyhodnotil jako důkaz o poskytnutí půjčky“ a nesprávně vyhodnotil také svědeckou výpověď O. P., vystihují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř., který je k založení přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nezpůsobilý. Totéž platí
o námitkách, že smlouva o půjčce „měla být uzavřena v nezjištěný den“ (dovolatelka přitom poukazuje na nesrovnalosti v tvrzeních žalobkyně v tomto směru a na to, že jiný důkaz soudu nebyl „předložen,“ namítá také, že dne 12. 5. 2004 byly každá – tj. žalobkyně a žalovaná – „na opačné straně republiky“) a že nebyla zřejmá její výše (opět poukazuje na nesrovnalosti v tvrzeních žalobkyně). Dovozuje-li dovolatelka
z „absence data uzavření smlouvy“ a z „absence určení výše půjčky“ neplatnost smlouvy o půjčce, jedná se sice o argumentaci podřaditelnou dovolacímu důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., avšak tato je založena na předpokladu existence jiného („správně“ zjištěného) skutkového stavu, takže k závěru o přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. vést nemůže.
Při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nemůže být přihlédnuto (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Takovými jsou zbývající námitky dovolatelky, jimiž vytýká, že soud nevyhověl její žádosti o odročení jednání, při němž byl proveden důkaz výslechem svědkyně O. P., čímž jí znemožnil klást svědkyni otázky a k tomuto důkazu se vyjádřit.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (žalobkyni, která by měla právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení náklady podle obsahu spisu nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. listopadu 2009
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu