ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.4783.2009.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce F. K., zastoupeného advokátem, proti žalovanému O. B., zastoupenému advokátem, o zaplacení 373.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 119/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2008, č. j. 15 Co 296/2008-156, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2008, č. j. 15 Co 296/2008-156, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. listopadu 2007, č. j. 28 C 119/2006-132, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam
(§237 odst. 3 o. s. ř).
Přestože žalobce v dovolání avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá
na nesprávném právním posouzení věci, ve skutečnosti uplatnil - jak vyplývá z obsahu jeho dovolání - dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 o. s. ř., mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, který nelze v případě dovolání přípustného podle
§237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít (srov. výslovné znění §241a odst. 3 o. s. ř.). Odvolacímu soudu totiž vytkl zejména to, že posoudil listinu ze dne 5. 11. 2001 nazvanou „Dohoda o poskytnutí půjčky“ jako právní úkon učiněný tzv. naoko a neuvěřil jeho tvrzení, že tato listina prokazuje, že částku 225.00,- Kč skutečně ve prospěch žalovaného dne 11. 3. 2000 poskytl. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud - stejně jako před ním soud prvního stupně - nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že účastníci si platně sjednali smlouvu o půjčce, podle které žalobce půjčil žalovanému částku 225.000,- Kč. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.
Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému, který by jinak měl právo na jejich náhradu, v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2009
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu