ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.109.2009.1
sp. zn. 4 Nd 109/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci o soudní úschovu částky 2.368,50 Kč složitele: G. , a. s. , ve prospěch neznámého příjemce (dědice B. C. , vedeno u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 100 Sd 102/2009, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř. takto:
Určuje se, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 8.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně předložil Nejvyššímu soudu shora označenou věc k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, chybějí nebo je nelze zjistit.
Podle ustanovení §88 písm. k) o. s. ř. namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v §85a, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení.
Podle ustanovení §185b o. s. ř. je účastníkem řízení o soudní úschově složitel; po právní moci usnesení o přijetí do úschovy je účastníkem řízení také ten, pro koho jsou peníze určeny a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.
Z předloženého spisu vyplývá, že návrh na zahájení řízení byl podán u Městského soudu v Brně. Městský soud v Brně usnesením ze dne 27. 2. 2009, sp. zn. 100 Sd 102/2009 (č. l. 5) vyslovil podle §105 odst. 2 o. s. ř. svou místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Z listin obsažených ve spise plynou následující skutečnosti.
Složitel v návrhu uvedl, že provedl jako dražebník na návrh navrhovatele dražby společnosti I. , a. s. veřejnou dražbu cenných papírů - akcií, jež náležely B. C. , která si je nevyzvedla a proto byly prodány ve veřejné dražbě. Složitel se pokusil o doručení výtěžku dražby. Složiteli bylo doručovatelem sděleno, že B. C. zemřela. Složiteli není znám dědic zůstavitelky B. C. a nebylo dohodnuto místo plnění mezi zůstavitelkou a navrhovatelem dražby.
Podle obchodního zákoníku §337 odst. 1 plní peněžitý závazek dlužník na své nebezpečí a náklady v sídle nebo místě podnikání, popřípadě bydlišti věřitele.
Z výše uváděného vyplývá, že není možné určit místní příslušnost soudu podle §88 písm. k) o. s. ř., neboť složitel nezná svého věřitele (příjemce) a tudíž mu není známo ani jeho sídlo, místo podnikání či bydliště.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Pravomoc soudů ČR k rozhodnutí v uvedené věci vyplývá z ustanovení §2 a §7 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění.
Podle §86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
Jak vyplývá z návrhu na zahájení řízení, peněžitý předmět úschovy má v dispozici složitel, který má sídlo v P. Podle §185b o. s. ř. je účastníkem řízení složitel. Lze tak vyslovit, že předmět úschovy – majetek příjemce se nalézá na území P. , tj. v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 8.
Za daného stavu věci, kdy nejsou známa jiná relevantní kriteria se jeví jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu, aby věc projednal a rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8.
Při určení místně příslušného soudu vycházel Nejvyšší soud především z výše uvedených hledisek. S ohledem na tyto skutečnosti proto podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je jmenovaný soud.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. června 2009
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c