ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.119.2009.1
sp. zn. 4 Nd 119/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce D. s. r. o., proti žalovanému Ing. P. Ch., podnikajícímu pod obchodní firmou Ing. P. Ch. – T., o návrhu žalovaného na obnovu řízení o prohlášení konkursu na jeho majetek, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 55/2008 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cmo 353/2008, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Eva Sekaninová, JUDr. Eva Keményová, JUDr. Milada Lukáčová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Alena Pavlíková, JUDr. Jitka Horová, JUDr. Leandra Zilvarová, JUDr. Hana Voclová, JUDr. Milada Uhlířová a JUDr. František Švantner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cmo 353/2008.
Odůvodnění:
Žalovaný podal přípisem ze dne 14. 12. 2007 k Vrchnímu soudu v Praze podání, kterým brojil proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2007, sp. zn. 1 Ko 347/2007, jímž Vrchní soud v Praze soud potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 99 K 20/2000, ze dne 26. 4. 2007, ve výroku o prohlášení konkursu. Toto podání žalovaný jednak formuluje jako žalobu na obnovu řízení o návrhu na prohlášení konkursu, jednak vznáší námitku podjatosti s návrhem na vyloučení mimo jiné všech soudců Vrchního soudu v Praze. Námitku podjatosti odůvodnil žalovaný zájmem soudců na věci, účelovým a protiprávním jednáním, zatajováním, překrucováním či ignorováním rozhodných skutečností, kolegiálními pracovními vztahy atd.
Obdobnou námitku podjatosti téhož účastníka řízení řešil Nejvyšší soud již svým usnesením ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. 4 Nd 64/2009, kdy nevyloučil z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 27/2008, soudce tohoto soudu JUDr. Zdeňka Kovaříka, JUDr. Hanu Zachystalovou a JUDr. Evu Hodanovou.
Vrchní soud v Praze předložil nyní přípisem ze dne 30. 3. 2009, sp. zn. 11 Cmo 353/2008, Nejvyššímu soudu předmětnou námitku podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze spolu s písemným vyjádřením výše označených soudců tohoto soudu – členů senátů 11 Cmo, 16 Cmo a 6 Cm. Tito soudci jsou podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze platného od 1. 1. 2009 oprávněni jako zákonní soudci věci projednávat a rozhodovat. Z písemného vyjádření výše jmenovaných soudců se shodně podává, že tito nemají k účastníkům ani jejich zástupcům žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnost o jejich.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jež může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde tedy vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Nejvyšší soud považuje za vhodné zdůraznit ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., podle kterého důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobce neuvádí žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudců Vrchního soudu v Praze. Nejvyšší soud tudíž námitku podjatosti vznesenou žalobcem neshledává důvodnou.
Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cmo 353/2008, byli vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu. Za tohoto stavu proto Nevyšší soud rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř., tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. května 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á