Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.06.2009, sp. zn. 4 Nd 126/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.126.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.126.2009.1
sp. zn. 4 Nd 126/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobkyně: O. o. p. s. p. o. p. N. p. ú.,proti žalovanému: N. p. ú., o náhradu škody, o žalobě pro zmatečnost, vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 3/2009, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci takto: Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Jan Zavrtálek, JUDr. Vojtěch Brhel a JUDr. Jaroslav Hikl nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 86/2009, Nco 28/2009. Odůvodnění: Ke Krajskému soudu v Ostravě podala žalobkyně podání, v němž učinila více úkonů, na prvém místě odvolání (č. l. 18) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 3. 2009, sp. zn. 25 C 3/2009 (č. l. 15), jímž bylo rozhodnuto, že se žalobkyni nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Věc je u Vrchního soudu v Olomouci vedena pod sp. zn. 1 Co 86/2009, Nco 28/2009. V podání zároveň žalobkyně učinila návrh na vyloučení členů senátu 1 Co Vrchního soudu v Olomouci a to JUDr. Jana Zavrtálka (předseda senátu), JUDr. Vojtěcha Brhela a JUDr. Jaroslava Hikla z projednávání a rozhodování předmětného odvolání (č. l. 18). Předmětný návrh žalobkyně odůvodnila tím, že vznáší námitku podjatosti uvedených soudců pro jejich negativní osobní poměr k osobě jednající za žalobkyni PhDr. H. P., která na ně podala trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele, kdy tito soudci nejsou pro žalobkyni zárukou morálních kvalit a spravedlivého, objektivního rozhodování. Tito soudci si v řízení týkajícím se PhDr. H. P. „vymysleli“ tvrzení, o které opřeli odůvodnění svého rozhodnutí. K „výmyslům“ jiných soudců budou nepochybně benevolentní a tolerantní. Z písemného vyjádření členů dotčeného senátu se podává, že všichni členové senátu mají k účastníkům řízení, k věci a též k PhDr. H. P. jednající za žalobkyni, jen úřední poměr, který vyplývá z toho, že se mají podílet na projednávání a rozhodnutí této věci. Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jež může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout. V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobkyně ve svém podání neuvádí relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudců Vrchního soudu v Olomouci. Z jejího podání je patrno, že žalobkyně podrobuje kritice postup dotčených soudců ve věcech týkajících se PhDr. H. P. a je přesvědčena, že u Vrchního soudu v Olomouci se jí nedostává nestranného rozhodování. Podle 14 odst. 4 o. s. ř. však důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Pokud žalobkyně vyslovuje, že soudci mají osobní negativní osobní poměr k PhDr. H. P., toto její tvrzení je zcela vágní, není jakkoli konkretizováno, není zřejmé, v čem má zmiňovaný negativní poměr spočívat. Podání trestního oznámení na osobu je úkon, který nijak předem neurčuje, zda se dotyčná osoba skutečně dopustila protiprávního jednání. Nejvyšší soud tudíž námitku podjatosti vznesenou žalobkyní neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 86/2009, Nco 28/2009, byli vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu. Za tohoto stavu proto senát Nevyššího soudu rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. června 2009 Předseda senátu: JUDr. František Hrabec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/24/2009
Spisová značka:4 Nd 126/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.126.2009.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08