ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.168.2009.1
sp. zn. 4 Nd 168/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce I. , spol. s r. o., se sídlem v Říčanech - Jažlovicích, Zděbradská 58/59, zastoupeného JUDr. P. V. , proti žalovanému L. S. – E. , se sídlem v Týnu nad Bečvou, Mlýnská 308, o zaplacení částky 50.000,00 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 18 Cm 32/2008, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Krajského soudu Ostravě pod sp. zn. 18 Cm 32/2008 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě předložil podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalovaného, aby věc – řízení o zaplacení částky 50.000,00 Kč s příslušenstvím, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 18 Cm 32/2008, byla přikázána Krajskému soudu v Praze.
Žalovaný svůj návrh (č. l. 48) spojil s námitkou místní nepříslušnosti Krajského soudu v Ostravě, o které bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2009, sp. zn. 18 Cm 32/2008, tak, že se námitka žalovaného zamítá. Vrchní soud v Olomouci k odvolání povinného toto usnesení potvrdil (usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. 7 Cmo 105/2009). Žalobce svůj návrh na delegaci vhodnou nijak neodůvodnil.
Žalobce s delegací věci ke Krajskému soudu v Praze vyslovil souhlas za podmínky, že Krajský soud v Ostravě dospěje k závěru, že nemůže rozhodnout dle žaloby a dokladů k ní přiložených bez účasti stran a vyhovět žalobě v plném rozsahu (č. l. 51).
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Ostravě) a Krajskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána, návrh žalovaného na přikázání věci Krajskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalovaný svůj návrh na delegaci věci Krajskému soudu v Praze nijak neodůvodnil. Navíc ze spisu nevyplývá, že by do podání svého návrhu jakkoli zpochybňoval vedení řízení u Krajského soudu v Ostravě či že by pro něho bylo spojeno s problémy, které by mohly přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.
Žalobce svůj souhlas s delegací věci Krajskému soudu v Praze podmínil souhlasem Krajského soudu v Ostravě. Takovýto souhlas žalobce nelze mít za bezpodmínečný. Nutno dodat, že názor v dané věci příslušného soudu, jeho souhlas či nesouhlas, je pro posouzení návrhu účastníka na delegaci vhodnou dle §12 odst. 2 o. s. ř. bezpředmětný.
S ohledem na to, že žalovaný neuvedl žádné okolnosti, které by odůvodňovaly delegaci věci ke Krajskému soudu v Praze, a taktéž proto, že požadavek hospodárnosti a rychlosti řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na skutečnost, že Krajský soud v Ostravě je s věcí již obeznámen, Nejvyšší soud České republiky návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Krajskému soudu v Praze nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. června 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata