ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.174.2009.1
sp. zn. 4 Nd 174/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 15. července 2009 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce: MUDr. Y. E. U. , zastoupeného JUDr. V. J. , advokátem, proti žalovanému R. , a. s., o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 253/2007, a u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 487/2008, o námitce žalobce o podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Naděžda Žáková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 487/2008.
Odůvodnění:
Ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 253/2007 probíhá u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 487/2008 řízení o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2008, sp. zn. 34 C 253/2007.
Součástí odvolání žalobce ze dne 18. 11. 2008 je i jeho námitka podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmily Říhové, Mgr. Dagmar Javůrkové a JUDr. Naděždy Žákové.
Žalobce jako odůvodnění této námitky uvádí, že zmíněné soudkyně jsou ovlivněny v souvislosti s žalobcem podanými odvoláními tomuto soudu konkrétně ve věcech sp. zn. 1 Co 43/2008, 1 Co 101/2008, 1 Co 122/2008 a 1 Co 113/2008, 1 Co 139/2008, 1 Co 122/2008, 1 Co 123/2008, 1 Co 169/2008, 1 Co 113/2008 s tím, že v odvolacím řízení v těchto věcech rozhodovaly v senátu vždy pouze tyto tři soudkyně. Žalobce uvádí, že rozhodnutí včetně odůvodnění v odvolacím řízení jsou ve všech věcech v podstatě totožné se stejnou argumentací, což dle jeho názoru svědčí o předpojatosti a podjatosti jmenovaných soudkyň.
Vrchní soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu předmětnou námitku podjatosti spolu se spisem a s písemným vyjádřením jmenovaných soudkyň. Tyto soudkyně shodně uvádějí, že jim není známa žádná skutečnost, z níž by vyplývaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Nemají žádný vztah k účastníkům ani předmětu řízení, které by je vylučovaly v projednávání a rozhodování ve věci.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 2 o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Není od věci připomenout, že zákonný pojem „zákonný soudce“, tak jak je jeho existence předvídána a zaručována ustanovením čl. 38 Listiny základních práv a svobod, je do praxe konkrétního soudu inkorporován rozvrhem práce. Z jeho obsahu, který je veřejně přístupný na serveru českého soudnictví portal.justice.cz, lze zjistit, že senát 1 Co ve složení JUDr. Naděžda Žáková, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Romana Vostrejšová rozhoduje o odvoláních ve věcech uvedených v ustanovení §9 odst. 2 písm. a), f), g), h) o. s. ř., tj. ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích. Dále ve věcech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle §18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky. Senát rovněž rozhoduje ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky a konečně tento senát rozhoduje ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy.
Z uvedeného výčtu je zřejmé, že typově stejné spory, které žalobce vede, je povinen v odvolacím řízení rozhodovat senát 1 Co, přičemž okolnost úspěšnosti či neúspěšnosti výsledku sporu je pro přidělení věci takto určeným zákonným soudcům zcela irelevantní.
Nejvyšší soud po posouzení okolností, v nichž žalobce MUDr. U. spatřuje důvod pro vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudců podle §14 odst. 1 ani podle §14 odst. 2 o. s. ř. nejedná. Z obsahu spisu nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když ani z obsahu námitky podjatosti samotné nevyplývají jako důvody této námitky jiné skutečnosti, než procesní postup jmenovaných soudkyň v řízeních uváděných žalobcem v jeho námitce, tedy skutečnosti, které ze zákona (§14 odst. 4 o. s. ř.) důvod pro vyloučení soudce výslovně zakazují.
Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Naděžda Žáková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 487/2008. Nejsou splněny ani podmínky uvedené v ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek.
V Brně dne 15. července 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná