ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.178.2009.1
sp. zn. 4 Nd 178/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 30. června 2009 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobců S. H. , a M. H. , proti žalovaným Ž. L. , a B. O. , o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 81/2005, a u Vrchního soudu v Olomouci jako soudu odvolacího pod sp. zn. Nco 18/2009, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěch Brhel a JUDr. Jan Zavrtálek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 18/2009.
Odůvodnění:
Ve výše označené věci vznesl žalovaný Ž. L. podáním ze dne 2. 3. 2009 námitku podjatosti soudkyně Krajského soudu v Brně Mgr. Dagmar Bastlové a soudců Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěcha Brhela, JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Jana Zavrtálka.
V odůvodnění této námitky ve vztahu ke všem jmenovaným soudcům žalovaný uvedl, že v předchozích řízeních, kdy upozorňoval na dva trestné činy týkající se podvodu a v jednom případě na trestný čin vraždy, ke které mělo dojít 21. 8. 1969 na ulici O. v Brně, žádný ze jmenovaných soudců nejednal v souladu s ustanovením §8 tr. řádu.
Pokud jde o JUDr. Jana Zavrtálka, žalovaný v rámci vznesené námitky podjatosti ještě uvedl, že jeho jednání jej nepřekvapuje, protože to byl právě JUDr. Zavrtálek, kterému žalovaný na Vrchním soudu v Olomouci přečetl dopis v jiném případu, který žalovaný přikládá bez dalšího komentáře.
Pokud jde o JUDr. Vojtěcha Brhela, žalovaný podjatost soudce spatřuje v tom, že v době, kdy JUDr. Brhel působil u Krajského soudu v Ostravě, byl žalovaný účasten jednání, kde jeden z účastníků tehdy probíhajícího řízení – K. H. – se dostal s tímto soudcem do tak závažného sporu, že to psychicky neunesl a chtěl se upálit. Tomuto jednání se soudcem Brhelem zabránil až tehdejší prezident Václav Havel.
Pokud jde o Mgr. Dagmar Bastlovou a JUDr. Jaroslava Hikla žalovaný ve své námitce podjatosti kromě jejího konstatování neuvedl nic, co by ji konkretizovalo a odůvodňovalo. Z tohoto důvodu byl žalovaný usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 24 C 81/2005, vyzván, aby svou námitku týkající se Mgr. Dagmar Bastlové a JUDr. Jaroslava Hikla doplnil o chybějící náležitosti, tedy aby uvedl, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jejich podjatosti, kdy se o důvodu žalovaný dověděl a jakými důkazy může být tento důvod prokázán. Součástí tohoto usnesení je i poučení, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě pěti dnů od doručení usnesení řádně doplněno, soud k námitce ve vztahu k těmto soudcům nebude přihlížet. Citované usnesení bylo žalovanému doručeno dne 16. 4. 2009. Ve stanovené lhůtě nebyly vady námitky podjatosti žalovaným odstraněny.
Přípisem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 6. 2009, sp. zn. Nco 18/2009, byla výše uvedená námitka podjatosti spolu se spisem předložena podle §16 odst. 1 o. s. ř. Nejvyššímu soudu, a to společně s vyjádřením soudců Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěcha Brhela, JUDr. Jana Zavrtálka a JUDr. Jaroslava Hikla, kteří shodně uvedli, že k věci, účastníkům řízení ani k právnímu zástupci nemají žádný poměr.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 2 o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Nejvyšší soud připomíná, že pojem „zákonný soudce“, tak jak je jeho existence předvídána a zaručována ustanovením čl. 38 Listiny základních práv a svobod, je do praxe každého konkrétního soudu inkorporován rozvrhem práce. V daném případě je tímto rozvrhem práce Vrchního soudu v Olomouci vydaným pod OS 1414/2008, ve znění doplňků z 19. 5. 2009 a 26. 6. 2009 určeno, že ve věci žalovaného má rozhodovat senát Vrchního soudu v Olomouci ve složení předseda senátu JUDr. Vojtěch Brhel a soudci JUDr. Jaroslav Hikl a JUDr. Jan Zavrtálek.
Nejvyšší soud v prvé řadě konstatoval, že námitka podjatosti byla žalovaným relevantně uplatněna toliko pokud jde o soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěcha Brhela a JUDr. Jana Zavrtálka. Z důvodů výše podrobně uvedených k námitce podjatosti uplatněné vůči soudkyni Krajského soudu v Brně Mgr. Dagmar Bastlové a soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Jaroslavu Hiklovi nelze přihlížet a je ji nutno hodnotit jako by nebyla uplatněna.
Po posouzení okolností, v nichž žalovaný Ž. L. spatřuje důvod pro vyloučení soudců JUDr. Vojtěcha Brhela a JUDr. Jana Zavrtálka z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudců podle §14 odst. 1 ani podle §14 odst. 2 o. s. ř. nejedná. Z obsahu spisu nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když ani z obsahu námitky podjatosti samotné nevyplývají jako důvody této námitky jiné skutečnosti, než procesní postup jmenovaných soudců v řízeních uváděných žalobcem v jeho námitce, tedy skutečnosti, které ze zákona (§14 odst. 4 o. s. ř.) důvod pro vyloučení soudce výslovně zakazují.
Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto, že soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěch Brhel a JUDr. Jan Zavrtálek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu jako soudu odvolacího pod sp. zn. Nco 18/2009. Nejsou splněny ani podmínky uvedené v ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek.
V Brně dne 30. června 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á