ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.183.2009.1
sp. zn. 4 Nd 183/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Františka Hrabce v právní věci žalobce P. , s. r. o., se sídlem Erbenova 375/8, 602 00 Brno, a vedlejších účastníků a) Ing. arch. G. K. , místem podnikání Lelekovice 213, b) Ing arch. A. B. , místem podnikání Kuřim, Pod Vinohrady 703, c) Ing. arch. P. S. , místem podnikání Brno, Velkopavlovická 4071/23, všichni zastoupeni JUDr. J. B. – advokátem se sídlem Brno, M. Steyskalové 62, proti žalovaným C. , a. s. se sídlem Štefánikova 167, 760 30 Zlín, a V. , a. s. se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6, oba zastoupeni JUDr. S. K. – advokátem se sídlem Kvítková 1596, 760 01 Zlín, o ochranu autorských práv, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 23 C 13/2008, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 23 C 13/2008 se nepřikazuje Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
Ve výše označeném řízení podali žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce podáním ze dne 27. 5. 2009 návrh na delegaci věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti s odkazem na ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Důvody k přikázání věci jinému soudu žalovaní spatřují ve vztahu ke Krajskému soudu v Brně k projednávané věci. Ten dle jejich názoru byl jedním z účastníků řízení na straně žalovaných, avšak žalobce vzal žalobu proti tomuto soudu zpět a řízení vůči němu bylo poté zastaveno. Přesto nelze pochybovat o vztahu Krajského soudu v Brně k projednávané věci, když např. nelze vyloučit, že žalobci mohou své finanční nároky z titulu užívání autorského díla znovu vůči Krajskému soudu v Brně soudně uplatňovat a tento soud má tedy v této souvislosti právní zájem na výsledku sporu. Je ve věci zainteresován jako zadavatel veřejných zakázek, resp. jako zadavatel prací mimo režim zákona o veřejných zakázkách a přičemž vztahy mezi Krajským soudem v Brně a mezi účastníky řízení jsou v předmětné věci soudem posuzovány a musí mít dopad na hodnocení věci a navazující rozhodnutí soudu ve věci. Vztah Krajského soudu v Brně k projednávané věci žalovaní spatřují i v souvislostech s okolnostmi zadání zhotovení objemové studie žalobce a okolnostmi zadání veřejné zakázky na zhotovení projektové dokumentace a následné smlouvy o dílo uzavřené mezi Krajským soudem v Brně a žalovanými. Dle žalovaných uvádějí nelze vyloučit, že dojde k uplatnění nároků žalovaných vůči Krajskému soudu v Brně především z titulu náhrady škody způsobené žalovaným tím, že by žalovaní byli eventuálně shledáni povinnými zaplatit žalobci v projednávané věci uplatněné finanční nároky.
Žalovaní dále jako zásadní skutečnost vylučující Krajský soud v Brně z rozhodování předmětné věci považují to, že v průběhu řízení byl jako svědek ve věci vyslechnut předseda Krajského soudu v Brně JUDr. J. P. , který se vyjadřoval k otázkám souvisejícím s přinejmenším spornými okolnostmi týkajícími se postupu Krajského soudu v Brně v rámci přípravy a realizace akce „Justiční areál v Brně“, přičemž tato svědecká výpověď bude dle názoru žalovaných mít v rámci hodnocení důkazů soudem podstatný význam. Žalovaní nepovažují za přípustné, aby takto významný důkaz byl hodnocen soudem, jehož předseda je osobou poskytující onu svědeckou výpověď. Vyslovují názor, že soudci Krajského soudu nemohou být považováni za nezávislé ve vztahu k předsedovi tohoto soudu. Podle žalovaných v dané věci lze mít pochybnosti o nepodjatosti soudců Krajského soudu v Brně, v čemž spatřují jiný důležitý důvod, pro který svědčí pro přikázání věci vhodné. Přikázání věci jinému soudu bude dle jejich názoru vzhledem k povaze projednávané věci v zájmu důkladnějšího, po skutkové stránce spolehlivějšího projednání věci.
Pokud jde o návrh, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Praze, žalovaní se domnívají, že projednání věci tímto soudem je odpovídající i z hlediska dostupnosti pro jednotlivé účastníky řízení, přičemž za nepominutelné považují i to, že žalovaný č. 2 má sídlo v P.
Žalobce a vedlejší účastníci prostřednictvím svého právního zástupce podáním ze dne 1. 6. 2009 vyslovili s návrhem na delegaci věci jinému soudu nesouhlas.
Poukázali na nález Ústavního soudu týkající se důvodů dle §12 odst. 2 o. s. ř. Dále uvedli, že zákonný soudce v projednávané věci JUDr. B. F. je ve své rozhodovací činnosti nezávislým, a to bez ohledu na spekulace, které žalovaní uvádějí stran zájmu Krajského soudu v Brně na výsledku sporu anebo stran toho, že zákonný soudce bude hodnotit výpověď předsedy soudu JUDr. P. s tím, že je nepovažují z právního hlediska za relevantní. Poukazují i na to, že JUDr. F. se nevyloučil z projednávání a rozhodnutí v této věci ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř. a žalovaní rovněž námitku jeho podjatosti před jednáním ani v jeho průběhu nevznesli. Návrh na delegaci proto považují za ryze účelový, zvolený procesní postup žalovaných v současném stádiu řízení za obstrukci a skrytý projev nesouhlasu s postupem soudu v řízení a jeho výsledky. Z uvedených důvodů navrhli, aby Nejvyšší soud návrh na delegaci jinému soudu zamítl.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh žalovaných na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé
v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z uvedené zásady (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 144/2000). K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V projednávané věci žalovaní svůj návrh na delegaci Městskému soudu v Praze odůvodňují výhradně tím, že v předmětném řízení má Krajský soud v Brně zájem na výsledku sporu a že s ohledem na vztah projednávané věci nemůže nepodjatě rozhodovat, a že s ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení byl vyslechnut předseda tohoto soudu JUDr. P. , nemůže ani nepodjatě hodnotit tuto výpověď jako důkaz.
Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto důvody uvedené žalovanými nemohou být považovány za důvody relevantní z hlediska ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. a tedy za důvody k tzv. delegaci vhodné.
Skutečnost, kdy by některý nebo někteří ze soudců dotčeného soudu byli vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci z důvodu podjatosti (vztahu k předmětu řízení, účastníkům či jejich zástupcům), by odůvodňovala tzv. delegaci nutnou podle §12 odst. 1 o. s. ř. Rozhodnutí o této delegaci však musí předcházet řízení o vyloučení soudce či soudců (§14, §15 odst. 2 a §16a o. s. ř.). V posuzovaném případě však k vyloučení soudců Krajského soudu v Brně nedošlo a nejsou tedy splněny podmínky ani pro případnou tzv. delegaci nutnou ve smyslu §12 odst. 1 o. s. ř.
Podle názoru Nejvyššího soudu pochybnosti o budoucím způsobu hodnocení výpovědi svědka JUDr. J. P. je možno uplatnit jako námitku v odvolání. Uplatňování těchto pochybností předem a bez vztahu ke konkrétní výpovědi je svou povahou spekulativní a proto nemůže být důvodem k rozhodnutí o delegaci vhodné.
Nejvyšší soud s ohledem na rozdílnost důvodů dle zákonné právní úpravy k delegaci nutné podle §12 odst. 1 o. s. ř. na jedné straně a důvody k delegaci vhodné podle §12 odst. 2 o. s. ř. nemohl přisvědčit výše uvedenému názoru žalovaných, že v dané věci lze mít pochybnosti o nepodjatosti soudců Krajského soudu v Brně, což může být považováno za jiný důležitý důvod, pro který je přikázání věci vhodné.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud České republiky neshledal důvody, kterými žalovaní odůvodnili svůj návrh na delegaci jinému soudu, za odpovídající ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. a za důvody, které by dostatečně opodstatňovaly výjimku z výše uvedené ústavní zásady. Proto návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Městskému soudu v Praze nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. července 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná