ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.193.2009.1
sp. zn. 4 Nd 193/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobkyně T. H., bytem v Krupce, K. Čapka 261, proti žalovanému M. M., bytem v Brně, Foltýnova 16, o zajištění úhrady výživy a některých nákladů neprovdané matky, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 280/2007, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 280/2007 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Teplicích.
Odůvodnění:
Okresní soud v Teplicích svým usnesením ze dne 1. 12. 2006, sp. zn. 17 C 441/2006 vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci a věc postoupil Městskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému.
Městský soud v Brně následně předložil podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalobkyně, aby věc – řízení o zajištění úhrady výživy a některých nákladů neprovdané matky, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 38 C 280/2007, byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Teplicích.
Žalobkyně návrh (č. l. 24) odůvodnila tím, že v obvodu Okresního soudu v Teplicích má trvalé bydliště a vzhledem k její finanční a osobní situaci je pro ni nepředstavitelné dojíždět na soudní jednání do Brna. Uvedla, že je samoživitelka, t. č. na rodičovské dovolené, a pobírá toliko rodičovský příspěvek a dávky sociálního zabezpečení, na cesty do Brna ji nezbývají finanční prostředky. Navíc pro svou dceru, které je teprve 1,5 roku, nemá pro případ její nepřítomnosti žádné hlídání.
Žalovaný s delegací věci k Okresnímu soudu v Teplicích vyslovil nesouhlas pro absenci důvodů pro delegaci. Uvedl, že řízení ve věci předchází řízení o určení otcovství, které probíhá u Městského soudu v Brně. Žádosti žalobkyně o delegaci tohoto řízení k Okresnímu soudu v Teplicích Nejvyšší soud nevyhověl (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2008, sp. zn. 4 Nd 343/2008). Žalovaný má za to, že důvody uváděné žalobkyní jsou v současné době irelevantní, neboť pokud by nebylo skončeno řízení o určení otcovství, je předjímání budoucích okolností na straně žalobkyně s ohledem na dobu, kdy dojde k tomuto řízení, nemožné.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Brně) a Okresnímu soudu v Teplicích, jemuž má být věc přikázána, návrh žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Teplicích z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci věci Okresnímu soudu v Teplicích odůvodňuje tím, že z důvodů osobních (péče o nezletilou dceru) a finančních, nemůže dojíždět k soudnímu řízení do Brna, navíc má v obvodu Okresního soudu v Teplicích trvalé bydliště.
Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště (pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště (pracoviště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními (např. zajištění péče o nezletilé dítě), finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalovaný s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Teplicích nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalovaného nepříznivý.
Nejvyšší soud taktéž přihlédl k tomu, že u Městského soudu v Brně probíhá mezi totožnými účastníky řízení o určení otcovství (sp. zn. 35 C 75/2007), které řízení ve zde uvedené věci předchází.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Teplicích z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Teplicích nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. července 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Š a b a t a