ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.224.2009.1
sp. zn. 4 Nd 224/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty ve věci konkursního řízení úpadce J. K. , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/1997 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 2 Ko 55/2009, podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř., takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Michal Kubín, JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph. D., JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. František Kučera, JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. Iva Novotná a Mgr. Ivana Mlejnková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 2 Ko 55/2009.
Odůvodnění:
Ve výše uvedené věci vznesl úpadce podáním ze dne 9. 6. 2009 námitku podjatosti ve vztahu k soudcům Vrchního soudu v Praze příslušným k projednání jeho konkursní věci. Vznesenou námitku podjatosti odůvodnil tvrzením, že dne 9. 6. 2009 nahlédl u Vrchního soudu v Praze do konkursního spisu a požadoval zdarma vyhotovení kopie vyjádření soudce Městského soudu v Praze JUDr. Jaromíra Harmacha ze dne 20. 5. 2009 s tím, že rozhodnutím ze dne 9. 1. 2003 byl pravomocně osvobozen od soudních poplatků. Pracovnice soudní kanceláře však po něm požadovala uhrazení soudního poplatku za vyhotovení fotokopie vyjádření s odkazem, že dle příslušného soudce mu bylo osvobození od soudních poplatků odebráno. Úpadce dále uvádí, že je pravdou, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 12. 2008, sp. zn. 52 K 92/1997, mu bylo osvobození od soudních poplatků odebráno, avšak uvedené usnesení dosud není pravomocné, neboť jej úpadce napadl odvoláním, o kterém nebylo dosud rozhodnuto. Úpadce poukázal na skutečnost, že pracovnice soudní kanceláře Vrchního soudu v Praze mu nakonec fotokopii požadovaného vyjádření zdarma vyhotovila, přesto se však domnívá, že zmíněným postupem bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Z uvedených důvodů má úpadce za to, že soudci Vrchního soudu v Praze zabývající se konkursní agendou jsou ve vztahu k němu podjatí, proto navrhl jejich vyloučení a předložení věci jinému vrchnímu soudu, tj. Vrchnímu soudu v Olomouci.
Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců příslušných senátů, jež se zabývají konkursní agendou, tj. senátu 2 Ko (JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Michal Kubín, JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph. D., JUDr. Jindřich Havlovec) a zastupujícího senátu 1 Ko (JUDr. František Kučera, JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. Iva Novotná a Mgr. Ivana Mlejnková). Současně Vrchní soud v Praze připojil vyjádření dotčených soudců. Jmenovaní soudci se ve svých vyjádřeních shodují, že k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa žádná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.
Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.
K otázce podjatosti soudců se obecně vyjádřil již Ústavní soud České republiky v nálezu publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.
Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudců, žádný z nich nemá vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa ani žádná jiná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že v projednávané věci není dán žádný důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců a není tedy důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují. Z obsahu spisu nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Úpadce jako důvod údajné podjatosti výše uvedených soudců Vrchního soudu v Praze uvádí skutečnost, že mu pracovnice soudní kanceláře zpočátku odmítala zdarma pořídit fotokopii vyjádření ze spisu, ač na toto měl právo, neboť ještě nebylo v právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 12. 2008, sp. zn. 52 K 92/1997, na základě kterého mu bylo osvobození od soudních poplatků odebráno. Nakonec však pracovnice soudní kanceláře úpadci v jeho žádosti vyhověla a požadovanou fotokopii mu zdarma pořídila. Takovouto okolnost však není možno považovat za důvod k vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci z důvodu podjatosti.
V daném případě tedy nebyly shledány okolnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Michal Kubín, JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph. D., JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. František Kučera, JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. Iva Novotná a Mgr. Ivana Mlejnková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 2 Ko 55/2009.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. července 2009
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu