ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.256.2009.1
sp. zn. 4 Nd 256/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobců a) D. N., bytem v Chomutově, Osadní 4356, b) V. K., bytem v Dolních Kounicích, Stráně 775/55, a c) JUDr. V. M., bytem v Bruntále, V Táboře 1057/7, zastoupených Mgr. Bc. P. S., advokátem, proti žalované M. K., bytem v Dolních Kounicích, Stráně 59, o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 24 C 133/2008, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 24 C 133/2008 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Svitavách.
Odůvodnění:
Okresní soud Brno-venkov předložil podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalované, aby věc – řízení o vydání bezdůvodného obohacení, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 24 C 133/2008, byla přikázána Okresnímu soudu ve Svitavách.
Žalovaná svůj návrh (č. l. 41) odůvodnila vzdáleností příslušného Okresního soudu Brno-venkov od jejího současného bydliště v Dolním Újezdě (okres Svitavy) a svým zdravotním stavem, k jehož prokázání zaslala lékařskou zprávu praktického lékaře.
Žalobci s delegací věci k Okresnímu soudu ve Svitavách nesouhlasili (vyjádření na č. l. 47). Mají za to, že není takový postup na místě, neboť žaloba byla podána u místně i věcně příslušného soudu a nejsou jim známi ani žádné zákonem předvídané podmínky pro delegaci řízení. K důvodům uvedených žalovanou uvedli, že podle jejich zjištění se tvrzení žalované nezákladní na pravdě, když se žalovaná v rodinném domě v Dolních Kounicích stále zdržuje, její zdravotní stav je zcela v pořádku, v obci si vyzvedává pravidelně na poště důchod a nemá změněnu adresu trvalého bydliště. Podání návrhu na delegaci shledávají za čistě účelové, neboť dle jejich názoru se žalovaná snaží toliko oddálit konání ústního jednání a vydání konečného rozhodnutí ve věci.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud Brno-venkov) a Okresnímu soudu ve Svitavách, jemuž má být věc přikázána, návrh žalované na přikázání věci Okresnímu soudu ve Svitavách z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalovaná svůj návrh na delegaci věci Okresnímu soudu ve Svitavách odůvodňuje tím, že cestování z jejího nynějšího místa bydliště v okrese Svitavy k Okresnímu soudu Brno-venkov je pro ni náročné, a to především s ohledem na její současný zdravotní stav. Z lékařské zprávy MUDr. E. N. (č. l. 42), kterou žalovaná zaslala společně s návrhem, se toliko obecně podává, že žalovaná je v pravidelné péči praktického lékaře a že její současný zdravotní stav ji nedovoluje osobní účast na soudním jednání.
Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
Prvá okolnost uváděná žalovanou, tj. její současný zdravotní stav, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Nutno též připomenout usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, v němž Nejvyšší soud vyslovil, že pouze skutečnost a odkaz na špatný zdravotní stav nemůže být důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu. Nelze též opominout, že ačkoliv žalobkyně zaslala lékařskou zprávu, tato pouze obecně konstatuje nepříznivý zdravotní stav pro osobní účast na soudním jednání, aniž by obsahovala jakékoli odůvodnění tohoto závěru.
K další okolnosti uváděné žalovanou třeba uvést, že zásadně okolnost toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalobci s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu ve Svitavách nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalobce nepříznivý. Taktéž požadavek na hospodárnost a rychlost řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na skutečnost, že Okresní soud Brno - venkov je s věcí již obeznámen. Nelze též opominout, že v dané věci se jedná o vydání bezdůvodného obohacení v souvislosti s převodem spoluvlastnického podílu k nemovitosti, kterážto se nachází v obvodu Okresního soudu Brno – venkov.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Svitavách z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. srpna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Š a b a t a