ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.257.2009.1
sp. zn. 4 Nd 257/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl jako soud společně nejblíže nadřízený v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci zbavení způsobilosti k právním úkonům Ing. V. S., bytem Okružní 3, Jablonec nad Nisou, zastoupeného opatrovníkem JUDr. V. Š., advokátem, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 9 P 127/2007, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 9 P 127/2007 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze postoupil Nejvyššímu soudu podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. návrh vyšetřovaného Ing. V. S., aby věc, která je vedena u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 9 P 127/2007, byla přikázána Okresnímu soudu v Olomouci.
Z obsahu spisu vyplývá, že věc Ing. S. byla delegována od obecného soudu jmenovaného z důvodu vyloučení všech soudců Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pro podjatost Okresnímu soudu v Děčíně. Okresní soud v Děčíně poté zbavil Ing. S. způsobilosti k právním úkonům, ale jeho rozhodnutí bylo nálezem Ústavního soudu zrušeno. Okresní soud v Děčíně v současné době pokračuje v řízení v předmětné věci, s čímž Ing. . nesouhlasí a má děčínský soud za místně nepříslušný (viz č. l. 272 spisu). Okresní soud v Děčíně sdělil Ing. S., že je povinen pokračovat v řízení a poučil ho o možnosti delegace podle §12 odst. 2 o. s. ř. (viz č. l. 280 spisu).
Ing. V. S. takový návrh na delegaci podal a odůvodnil ho tím, že u Krajského soudu v Ústí nad Labem a všech okresních soudů, jenž jsou v jeho působnosti, a u Vrchního soudu v Praze působí osoby, které jsou překážkou spravedlivého procesu. Dále Ing. V. S. vyjádřil záměr dodatečně odůvodnit svůj delegační návrh, což však neučinil.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Děčíně a Okresnímu soudu v Olomouci návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé
v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V tomto případě navrhovatel jako důvod delegace uvádí to, že u místně příslušných soudů působí osoby, které jsou překážkou spravedlivého procesu, aniž uplatněnou námitku blíže rozvádí. Podle Nejvyššího soudu se Ing. S. snaží svým delegačním návrhem dosáhnout především toho, aby nebyla jeho věc nadále projednávána u Okresního soudu v Děčíně, neboť není spokojen s rozhodnutím, které v ní tento soud v minulosti vydal. Tuto námitku však nelze považovat za důvod delegace vhodné podle §12 odst. 2 o. s. ř. V daném případě by Ing. S. nemohl uplatnit jako důvod delegace k Okresnímu soudu v Olomouci ani obecný požadavek na hospodárnější řízení, protože Okresní soud v Děčíně je s věcí již obeznámen a činil v ní procesní úkony. Pro úplnost považuje Nejvyšší soud za vhodné dodat, že jmenovaným uplatněná zcela nekonkrétní námitka vůči soudcům působícím u jednotlivých soudů, nemůže být ani důvodem k přikázání věci z důvodu podjatosti soudců.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu Ing. S. na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Olomouci nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. září 2009
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c