ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.259.2009.1
sp. zn. 4 Nd 259/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Františka Hrabce ve věci složitelky B., s. r. o., zastoupené Mgr. S. K. , advokátem, o úschově 104.359,58 Kč pro příjemce G. S. + M. A. , se sídlem D. , E. , vedeno u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 31 Sd 111/2008, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř. takto:
Určuje se, že věc projedná a rozhodne Okresní soud ve Zlíně.
Odůvodnění:
Nejvyššímu soudu byla Okresním soudem v Hodoníně předložena shora označená věc s tím, aby podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, chybějí nebo je nelze zjistit.
Podle ustanovení §88 písm. k) o. s. ř. (dříve písm. l) ) namísto obecného soudu, popř. namísto soudu uvedeného v §85a o. s. ř., je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení.
Podle ustanovení §337 odst. 1 obch. zák. peněžitý závazek plní dlužník na své nebezpečí a náklady v sídle nebo místě podnikání, popřípadě bydlišti věřitele, nestanoví-li smlouva nebo tento zákon jinak.
Podle ustanovení §339 odst. 1 obch. zák. lze peněžitý závazek též platit u banky věřitele ve prospěch jeho účtu, jestliže to není v rozporu s platebními podmínkami sjednanými mezi stranami.
Z předloženého spisu vyplývá, že návrh na zahájení řízení byl podán u Okresního soudu v Hodoníně, který usnesením ze dne 22. 6. 2009, sp. zn. 31 Sd 111/2008 (č. l. 20), vyslovil podle §105 odst. 2 o. s. ř. svou místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Z listin obsažených ve spise plynou následující skutečnosti.
Složitelka je dlužníkem příjemce, který má za složitelkou peněžitou pohledávku v uváděné výši. Příjemce má sídlo mimo území České republiky. Z návrhu složitelky se nepodávají žádné bližší informace o smluvním vztahu mezi složitelkou a příjemcem. Z podání vyplývá, že Okresní soud ve Zlíně nařídil usnesením ze dne 3. 11. 2008, č. j. 13 Nc 2290/2008-38, podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně, č. j. 42 Sm 23/2008-96 ze dne 29. 4. 2008, exekuci na majetek povinného, kterým je příjemce.
Ve spise je na č. l. 7 obsažen obchodní dopis určený členským společnostem příjemce, v jehož záhlaví je uváděn jako pisatel příjemce. Složitelka ve svém návrhu na soudní úschovu uvádí, že daný dopis nerozesílal příjemce, nýbrž společnost G. M. , spol. s r. o., se sídlem ve Z. , nám. T. G. M. Z výpisu z obchodního rejstříku se podává, že jediným společníkem společnosti G. M. , spol. s r. o. je příjemce, tj. G. S. + M. A. se sídlem E. , D. , SRN.
Z tohoto dopisu na č. l. 7 je možno odvozovat, že složitel pravděpodobně zasílal popř. měl zasílat v minulosti platby pro příjemce na bankovní účet nadnárodního bankovního ústavu, který působí též na trhu České republiky. Jeho pobočka se nachází v P. Tedy z daného lze dovodit, že bylo dohodnuto plnění podle §339 obch. zák. Avšak toto bankovní spojení bylo v předmětném dopise prohlášeno za neplatné. Stalo se tak časově před podáním návrhu na zahájení řízení. Složitel byl dopisem na č. l. 7 spolu s dalšími obchodními partnery vyzván, aby v případě, že jim byla doručena exekutory součinnost, neprováděli platby a v případě, že jim nebyla doručena exekutory součinnost, prováděli platby zahraničním platebním stykem na nový bankovní účet vedený odlišným (novým) bankovním ústavem mimo území České republiky.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Pravomoc soudů České republiky k rozhodnutí v uvedené věci vyplývá z ustanovení §7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění. Je zde přihlíženo i k č. l. 5 odst. 1 (vč. čl. 60) Nařízení rady (ES) 44/2001, podle nějž osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, kdy minulé plnění bylo zřejmě poskytováno na již neaktivní účet zahraničního bankovního ústavu vedený pobočkou v P. Dále též k §37 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním.
Z výše uváděného lze shrnout, že není ze spisového materiálu známo znění smlouvy či smluv uzavřených mezi složitelkou a příjemcem. Sídlo příjemce a stejně uváděný aktivní bankovní ústav příjemce se nacházejí mimo území České republiky.
Naopak z návrhu na zahájení řízení vyplývá, že o nařízení exekuce, v důsledku níž právě byl tento návrh na úschovu podán, rozhodl Okresní soud ve Zlíně. Za daného stavu se jeví jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu, aby o úschově peněžité částky rozhodl Okresní soud ve Zlíně jakožto soud, u něhož probíhá v dané věci exekuční řízení. Dále je možno podpůrně přihlédnout k tomu, že společnost G. M. , spol. s r. o., jejímž jediným společníkem je příjemce, má sídlo ve Z.
Při určení místně příslušného soudu vycházel Nejvyšší soud především z výše uvedených hledisek. S ohledem na tyto skutečnosti proto podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je jmenovaný soud.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. srpna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata