ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.262.2009.1
sp. zn. 4 Nd 262/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce: C. P. , s. r. o., proti žalovanému: R. , spol. s r. o., zastoupenému Mgr. B. B. , advokátem, o 893.241,- Kč s přísl., vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 110/2006, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Vlasta Wohlmuthová a JUDr. Gabriela Barančíková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cmo 389/2008.
Odůvodnění:
Ve shora uvedené věci vznesl žalobce před zahájením jednání u Vrchního soudu v Praze o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2008, č. j. 41 Cm 110/2006-226, námitku podjatosti soudkyň senátu 8 Cmo JUDr. Vlasty Wohlmuthové a JUDr. Gabriely Barančíkové. Námitku podjatosti odůvodnil postupem senátu, jehož jsou jmenované soudkyně členkami, v jiném sporu mezi společností C. P. , s. r. o. a společností R. , spol. s r. o. vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cmo 400/2005, přičemž postup soudu v této věci považuje za nekorektní a odporující znění občanského soudního řádu a důkazům založeným ve spise. Žalobce rovněž upozornil na podle jeho názoru nesprávný postup tohoto senátu vrchního soudu v kauzách vedených pod sp. zn. 8 Cmo 277/2008 a sp. zn. 8 Cmo 458/2008, v nichž je také účastníkem. Dále žalobce dodal, že podal k Městskému soudu v Praze i v tomto soudním sporu vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 110/2006 návrh na změnu znění rozsudku a obává se, že tento návrh bude soudy, resp. odvolacím senátem 8 Cmo, ignorován stejně jako v jiné shora citované kauze, což žalobci způsobí újmu na jeho procesních právech. Proto žalobce nemá důvěru k rozhodování senátu Vrchního soudu v Praze 8 Cmo, tedy ani k JUDr. Wohlmuthové a JUDr. Barančíkové. Následně žalobce podotknul, že senát 8 Cmo opakovaně nerespektuje zákon, který upravuje pravidla jeho postupu, a je proto otázkou, jak pak může vůbec znění zákona správně interpretovat a svými rozsudky vynucovat dodržování zákona. Celý senát 8 Cmo, tedy i shora jmenované soudkyně, vůči žalobám žalobce opakovaně nepostupuje správně, dochází k porušování povinností soudce, což podle názoru žalobce hraničí se zneužitím funkce veřejného činitele. V závěru svého podání žalobce doplnil, že bude trvat na tom, aby se zněním všech rozsudků senátu Vrchního soudu v Praze 8 Cmo, v nichž vystupuje, zabývaly i jiné orgány, než jen dovolací soud, protože jednání jmenovaných soudkyň a celého senátu lze považovat vůči němu za šikanózní a vzhledem k přisouzeným částkám za právní zastoupení protistrany i za kvidační.
Z písemného vyjádření JUDr. Wohlmuthové a JUDr. Barančíkové se podává, že podjaté se necítí, k věci, k účastníkům ani k zástupci žalovaného nemají žádný vztah.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně, o jejichž vyloučení jde, měly poměr k projednávané věci či k účastníkům či jejich zástupcům. Žalobce ve svém podání neuvádí relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudkyň Vrchního soudu v Praze. Z podání žalobce je zřejmé jeho subjektivní přesvědčení, že u senátu Vrchního soudu v Praze 8 Cmo se mu nedostane nestranného rozhodování v jeho věcech. Všechny jeho námitky vyjadřují výhrady proti postupu jmenovaných soudkyň v jeho věcech, ale v jeho podání není nastíněna žádná skutečnost, která by svědčila o poměru soudkyň k věci, účastníkům či jejich zástupcům. Podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Samy jmenované soudkyně se podle svého vyjádření podjaty necítí. Nejvyšší soud tudíž námitku podjatosti vznesenou žalobcem neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř.
Na základě výše uvedeného nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cmo 389/2008 byly vyloučeny výše jmenované soudkyně tohoto soudu. Za tohoto stavu senát Nejvyššího soudu rozhodl podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. září 2009
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec