ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.284.2009.1
sp. zn. 4 Nd 284/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty ve věci konkursního řízení úpadce J. K., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/1997 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. ÚL 24/2009, podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř., takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Michal Kubín, JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph. D., JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. František Kučera, JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. Iva Novotná a Mgr. Ivana Mlejnková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. ÚL 24/2009.
Odůvodnění:
Ve výše uvedené věci vznesl úpadce podáním ze dne 9. 6. 2009 námitku podjatosti ve vztahu k soudcům Vrchního soudu v Praze příslušným k projednání jeho konkursní věci. Vznesenou námitku podjatosti odůvodnil tvrzením, že dne 9. 6. 2009 nahlédl u Vrchního soudu v Praze do konkursního spisu a požadoval zdarma vyhotovení kopie vyjádření soudce Městského soudu v Praze JUDr. Jaromíra Harmacha ze dne 20. 5. 2009 s tím, že rozhodnutím ze dne 9. 1. 2003 byl pravomocně osvobozen od soudních poplatků. Pracovnice soudní kanceláře však po něm požadovala uhrazení soudního poplatku za vyhotovení fotokopie vyjádření s odkazem, že dle příslušného soudce mu bylo osvobození od soudních poplatků odebráno. Úpadce dále uvádí, že je pravdou, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 12. 2008, sp. zn. 52 K 92/1997, mu bylo osvobození od soudních poplatků odebráno, avšak uvedené usnesení dosud není pravomocné, neboť jej úpadce napadl odvoláním, o kterém nebylo dosud rozhodnuto. Úpadce poukázal na skutečnost, že pracovnice soudní kanceláře Vrchního soudu v Praze mu nakonec fotokopii požadovaného vyjádření zdarma vyhotovila, přesto se však domnívá, že zmíněným postupem bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Z uvedených důvodů má úpadce za to, že soudci Vrchního soudu v Praze zabývající se konkursní agendou jsou ve vztahu k němu podjatí, proto navrhl jejich vyloučení a předložení věci jinému vrchnímu soudu, tj. Vrchnímu soudu v Olomouci.
Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců senátů Vrchního soudu v Praze, jež se zabývají konkursní agendou, tj. JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Michal Kubín, JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph. D., JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. František Kučera, JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. Iva Novotná a Mgr. Ivana Mlejnková. Současně Vrchní soud v Praze připojil vyjádření dotčených soudců. Jmenovaní soudci se ve svých vyjádřeních shodují, že k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa žádná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.
Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.
K otázce podjatosti soudců se obecně vyjádřil již Ústavní soud České republiky v nálezu publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.
Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudců, žádný z nich nemá vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa ani žádná jiná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že v projednávané věci není dán žádný důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců a není tedy důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují. Z obsahu spisu nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Úpadce jako důvod údajné podjatosti výše uvedených soudců Vrchního soudu v Praze uvádí skutečnost, že mu pracovnice soudní kanceláře zpočátku odmítala zdarma pořídit fotokopii vyjádření ze spisu, ač na toto měl právo, neboť ještě nebylo v právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 12. 2008, sp. zn. 52 K 92/1997, na základě kterého mu bylo osvobození od soudních poplatků odebráno. Nakonec však pracovnice soudní kanceláře úpadci v jeho žádosti vyhověla a požadovanou fotokopii mu zdarma pořídila. Takovouto okolnost však není možno považovat za důvod k vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci z důvodu podjatosti.
V daném případě tedy nebyly shledány okolnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Michal Kubín, JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph. D., JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. František Kučera, JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. Iva Novotná a Mgr. Ivana Mlejnková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. ÚL 24/2009.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. září 2009
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu