ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.316.2009.1
sp. zn. 4 Nd 316/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce Městys Ostrov u Macochy, se sídlem v Ostrově u Macochy 80, proti žalovaným 1) L. K., bytem v Chebu, Mánesova 1149/15, 2) E. M., bytem v Chodově, Husova 987, 3) K. M., bytem v Chebu, Obětí nacismu 1055/17, 4) A. Š., bytem ve Františkových Lázních, Americká 78/8, a 5) V. Z., bytem v Chebu, Slavice 2119/1, o určení vlastnictví nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 5 C 61/2009, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 5 C 61/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Chebu.
Odůvodnění:
Okresní soud v Blansku předložil podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalovaných 1), 2), 3) a 4) (dále jen „žalovaní“), aby věc – řízení o určení vlastnictví nemovitosti, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 5 C 61/2009, byla přikázána Okresnímu soudu v Chebu.
Žalovaní svůj návrh (č. l. 31) odůvodnili tím, že „čtyři žalovaní žijí v okrese Cheb, další žalovaný pak ve vedlejším okrese a vzhledem k jejich věku a značné vzdálenosti soudu v Blansku od jejich bydliště bude vhodnější přikázat věc k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Chebu“.
Žalobce s delegací věci k Okresnímu soudu v Chebu vyslovil nesouhlas (č. l. 53), zejména proto, že „jak právní předchůdkyně žalovaných, tak žalovaní se o nemovitost nestarali a neužívali ji a naopak to byl žalobce, kdo se o ni staral a užíval ji“, a jelikož „bude třeba vyslechnout svědky, kteří vesměs bydlí v Městysi Ostrov u Macochy“. Dle žalobce by bylo neúměrným zatěžováním těchto osob, aby se ke svědecké výpovědi měli dostavit k Okresnímu soudu Karlovy Vary, jelikož se jedná o starší občany. Dále poukazuje na výlučnou místní příslušnost Okresního soudu v Blansku dle §88 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Blansku) a Okresnímu soudu v Chebu, jemuž má být věc přikázána, návrh žalovaných na přikázání věci Okresnímu soudu v Chebu z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalovaní svůj návrh na delegaci věci Okresnímu soudu v Chebu odůvodňují tím, že všichni mají bydliště v okrese Cheb či okrese vedlejším, dále značnou vzdáleností mezi jejich bydlišti a Okresním soudem v Blansku, a v neposlední řadě poukazují i na svůj věk.
Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště (pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště (pracoviště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalobce s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Chebu nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalobce nepříznivý. Taktéž požadavek na hospodárnost a rychlost řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na skutečnost, že Okresní soud v Blansku je s věcí již obeznámen a předmětná nemovitost, jíž se daný spor týká, se nachází v obvodu tohoto soudu.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Chebu z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. ani jednomu z těchto soudů nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. října 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Š a b a t a