ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.56.2009.1
sp. zn. 4 Nd 56/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl jako soud společně nejblíže nadřízený v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce: A. Ž., bytem Praha 3, Jeseniova 93, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 319.260,00,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 4 C 20/2008, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 4 C 20/2008 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Šumperku.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 22. 2. 2007 u Obvodního soudu pro Prahu 2 žalobu o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem (č. l. 1) o zaplacení 319.260,00,- Kč s příslušenstvím. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2007, sp. zn. Ncd 675/2007 (č. l. 20) byla věc přikázána Okresnímu soudu v Jičíně.
Okresní soud v Jičíně následně předložil Nejvyššímu soudu návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Šumperku. Uvedl, že Okresnímu soudu v Jičíně byla věc přikázána usnesením Vrchního soudu v Praze v době, kdy žalobce vykonával trest odnětí svobody ve Věznici Valdice, tedy v obvodu Okresního soudu v Jičíně, nicméně v současné době se žalobce nachází ve Věznici Mírov, tedy v obvodu Okresního soudu v Šumperku. Uvádí, že se žalobce chce osobně účastnit jednání a převoz žalobce k Okresnímu soudu v Jičíně by si vyžádal vysoké finanční náklady. Z hlediska hospodárnosti a rychlosti dalšího řízení považuje tedy za vhodné, aby řízení probíhalo v obvodu soudu, kde se nyní žalobce nachází ve výkonu trestu.
Žalovaná se k návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalobce s přikázáním věci vyjádřil zásadní nesouhlas. Poznamenal, že proti usnesení Vrchního soudu v Praze o delegaci věci Okresnímu soudu v Šumperku podal ústavní stížnost. S připomínkou ústavního principu zákonného soudce a s odvoláním se na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (konkr. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 4 Nd 31/2008) uvedl, že požaduje, aby věc byla projednána a rozhodnuta příslušným soudem, tj. Obvodním soudem pro Prahu 2.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Jičíně) a Okresnímu soudu v Šumperku, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci Okresní soud v Jičíně svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Šumperku odůvodňuje z hlediska §12 odst. 2 o. s. ř. tím, že žalobce se v současnosti nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici v obvodu Okresního soudu v Šumperku. Ačkoli se z hlediska hospodárnosti a rychlosti řízení delegace věci k soudu, v jehož obvodu vykonává žalobce trest odnětí svobody, může zdát vhodná, podle názoru Nejvyššího soudu České republiky tuto skutečnost samu o sobě není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalobce s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Šumperku zásadně nesouhlasí.
Je třeba též podotknout, že vzhledem k tomu, že žalobce se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, může být neustále převážen po věznicích v ČR, což by mohlo vést k opakované delegaci věci dalším soudům a tím ke znemožnění rozhodnutí.
Nejvyšší soud též podotýká, že usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2007, sp. zn. Ncd 675/2007, je pravomocné, a proto nelze věc přikázat Obvodnímu soudu pro Prahu 2, u kterého začalo řízení ve věci, jak požaduje žalobce. Nejvyšší soud je toliko oprávněn rozhodnout o návrhu na delegaci vhodnou dle §12 odst. 2 o. s. ř. k soudu, který je v návrhu označen.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2, 3 o. s. ř. Okresnímu soudu v Šumperku nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. březnna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata