ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.64.2009.1
sp. zn. 4 Nd 64/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce Ing. P. Ch., podnikajícího pod obchodní firmou Ing. P. Ch. – T., proti žalovaným 1) D., spol. s r. o., a 2) K. b., a. s., o návrhu dlužníka na obnovu řízení o prohlášení konkursu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 99 K 20/2000, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci senátu 5 Cmo Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovařík, JUDr. Hanka Zachystalová a JUDr. Eva Hodanová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 27/2008.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 28. 12. 2008 k Vrchnímu soudu v Praze podání, kterým brojil proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 12. 2008, sp. zn. Nco 27/2008, kterým soud odmítl odvolání žalobce proti usnesení téhož soudu ze dne 30. 10. 2008, č. j. Nco 27/2008-4. Řízení je vedeno u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 27/2008.
V podání žalobce taktéž vznesl námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2009, které bylo žalobci doručeno dne 2. 2. 2009, byl žalobce vyzván, aby námitku doplnil v souladu s §15a o. s. ř. Žalobce na výzvu nereagoval. Věc, která má být u Vrchního soudu v Praze projednána, tj. návrh žalobce na obnovu řízení o prohlášení konkursu, byla přidělena senátu 5 Cmo.
Žalobce ve svém podání uvedl, že rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je „podjaté“, že Vrchní soud v Praze ve věci neměl rozhodovat ani činit úkony, a pokud tak činil, „jedná se pouze o účelovou svévoli a jen další osvědčení faktu zájmu soudů ve věci a snahu o ovlivnění řízení“.
Vrchní soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu předmětnou námitku podjatosti spolu s písemným vyjádřením členů senátu 5 Cmo, jež má v dané věci rozhodnout, tj. jmenovitě soudců JUDr. Zdeňka Kovaříka, JUDr. Hanky Zachystalové a JUDr. Evy Hodanové. Z písemného vyjádření členů dotčeného senátu se podává následující. JUDr. Zdeněk Kovařík uvedl, že účastníky zná toliko z dosavadní úřední činnosti, žádný vztah k nim ani k věci nemá a nejsou mu známy ani žádné okolnosti, které by jej vylučovaly z projednání a rozhodnutí dané věci. JUDr. Hanka Zachystalová a JUDr. Eva Hodanová učinily obsahově totožná prohlášení.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jež může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde tedy vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že zákonný pojem „zákonný soudce“, tak jak je jeho existence předvídána a zaručována ustanovením čl. 38 Listiny základních práv a svobod, je do praxe konkrétního soudu inkorporován rozvrhem práce. V dané věci je určující rozvrh práce Vrchního soudu v Praze platný od 1. 1. 2009, který byl vydán pod č. j. S 1/2009 a je veřejně přístupný na serveru českého soudnictví portal.justice.cz. Z jeho obsahu se podává, že senát 5 Cmo, jemuž je věc přidělena, je ve složení JUDr. Zdeněk Kovařík, JUDr. Hanka Zachystalová a JUDr. Eva Hodanová, a rozhoduje o odvoláních ve věcech burzovních, bankovních, ve věcech cenných papírů s výjimkou věcí týkajících se emisí akcií a dluhopisů vydávaných obchodními společnostmi a družstvy, a ve věcech předběžných opatření podle §11 zák. č. 15/1998 Sb.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobce neuvádí žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudců Vrchního soudu v Praze. Je třeba podotknout, že byl soudem řádně vyzván k doplnění a upřesnění své námitky podjatosti, což však neučinil. Nejvyšší soud tudíž námitku podjatosti vznesenou žalobcem neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř.
Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 27/2008, byly vyloučeny výše jmenovaní soudci tohoto soudu. Za tohoto stavu proto senát Nevyššího soudu rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř., tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. března 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata