ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.79.2009.1
sp. zn. 4 Nd 79/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobkyně: O. J., bytem Ohradní 1345/6, Praha 4-Michle, zastoupené Mgr. T. K., advokátem, proti žalované: M. M., bytem Slovácká 2712/4, Břeclav, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 5 C 58/2008, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 5 C 58/2008 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Břeclavi.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Kolíně se vede pod sp. zn. 5 C 58/2008 výše označené řízení, a to na podkladě žaloby ze dne 21. 4. 2008 podané dne 5. 5. 2008 u Okresního soudu v Kolíně.
Podáním ze dne 25. 9. 2008, doručeným Okresnímu soudu v Kolíně dne 26. 9. 2008, se žalovaná M. M. jednak omluvila z neúčasti na jednání u Okresního soudu v Kolíně dne 2. 10. 2008, jednak požádala o delegaci věci Okresnímu soudu v Břeclavi. Omluvu své neúčasti na uvedeném jednání i žádost o delegaci odůvodnila svým zhoršujícím se zdravotním stavem a soustavnou péčí o svou 87 letou matku.
Podáním ze dne 10. 11. 2008, doručeným Okresnímu soudu v Kolíně dne 11. 11. 2008, vyslovila žalobkyně s návrhem na delegaci nesouhlas, který odůvodnila tím, že v předmětném řízení se jedná o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, kdy je pravděpodobné, že bude muset být k řízení přibrán znalec k ohodnocení ceny předmětného pozemku, který bude muset předmětný pozemek navštívit, případně bude provedeno na pozemku místní šetření. Z těchto důvodů má za to, že z hlediska procesní ekonomie není vhodné delegovat věc k jinému soudu, natož k soudu tak vzdálenému od místa, kde se předmětný pozemek nachází.
V souladu s ustanovením §12 odst. 3 o. s. ř. předložil Okresní soud v Kolíně tento návrh k rozhodnutí Nejvyššímu soudu jako soudu nejblíže společně nadřízenému Okresnímu soudu v Kolíně a Okresnímu soudu v Břeclavi.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že
v posuzovaném případě přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi není vhodné.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé
v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Nejvyšší soud zvažoval zda okolnosti na straně žalované, které uvedla jako důvody svého návrhu na delegaci, jsou natolik závažné, že převažují nad hlediskem procesní ekonomie. Žalovaná připojila ke svému návrhu lékařskou zprávu MUDr. S. M., praktické lékařky polikliniky v B. ze dne 25. 9. 2008, že pacientka M. M. je u ní t. č. v léčení pro akutní onemocnění a je pro nemoc upoutána na lůžko. Doklad o nepřetržité osobní péči o matku žalované není ve spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 5 C 58/2008, založen.
Nejvyšší soud nemá pochyb o tom, že v září 2008 se žalovaná léčila pro blíže neurčené akutní onemocnění, pro které byla upoutána na lůžko. Ze spisu ani z žádosti žalované (kromě tvrzení o „zhoršujícím se zdravotním stavu“) však není nikterak potvrzováno, že zdravotní stav žalované i nadále brání dalšímu projednávání věci Okresním soudem v Kolíně.
Za těchto okolností má Nejvyšší soud za to, že požadavek žalované na delegaci věci Okresnímu soudu v Břeclavi není podložen natolik relevantními okolnostmi, aby odůvodňovaly výjimku z výše uvedené ústavní zásady. Dospěl proto k závěru, že přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu by nemohlo přispět k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci a proto rozhodl, že se věc Okresnímu soudu v Břeclavi k projednání a rozhodnutí nepřikazuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. března 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná