ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.98.2009.1
sp. zn. 4 Nd 98/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobce J. H., zastoupeného JUDr. Jiřím Ondrouškem, advokátem, proti žalovaným: 1/ Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti ČR, Vyšehradská 16, Praha 2, 2/ Městský soud v Praze, Slezská 9, Praha 2, 3/ JUDr. Dagmar Stamidisová, soudkyně Městského soudu v Praze, Spálená 2, Praha 2, o ochranu osobnosti a přiměřené zadostiučinění, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 36 C 102/2007, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Romana Vostrejšová, JUDr. Naděžda Žáková a Mgr. Ivana Mlejnková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 354/2008.
Odůvodnění:
Žalobce se návrhem ze dne 30. 6. 2006 domáhá, aby byl postup Městského soudu v Praze a samosoudkyně JUDr. Dagmar Stamidisové určen jako hrubé porušení povinností soudu a práv občana, dále aby bylo České republice, zastoupené Ministerstvem spravedlnosti uloženo poskytnout žalobci přiměřené zadostiučinění v penězích a aby JUDr. Dagmar Stamidisové byla uložena povinnost se mu veřejně omluvit.
Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2007, sp. zn. 36 C 102/2007, byla tato žaloba zamítnuta, přičemž žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce podal proti rozsudku odvolání a věc byla dne 13. 8. 2008 předložena k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze, kde je vedena pod sp. zn. 1 Co 354/2008.
Přípisem ze dne 22. 2. 2009 podal žalobce návrh na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze z rozhodování v označené věci. Jako důvod tohoto návrhu uvedl nesprávný postup Vrchního soudu v Praze a porušení jeho práv občana při vyřizování věci vedené pod sp. zn. Nc 89/2008.
Žalobce argumentuje rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 4 Nd 60/2008, který zčásti cituje a z něhož dovozuje, že v něm judikovaný názor Nejvyššího soudu platí i pro návrh na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Co 354/2008.
Věc byla k rozhodnutí o této námitce předložena Nejvyššímu soudu České republiky přípisem ze dne 18. 3. 2009. Ten jako nadřízený soud (§16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedící, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§15 odst. 1 věta prvá, §14 odst. 1 a §14 odst. 4 o. s. ř.)
Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze – jak vyplývá z obsahu spisu – má věc u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Co 354/2008 projednat a rozhodnout senát 1 Co, v němž působí soudkyně Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Romana Vostrejšová a JUDr. Naděžda Žáková, popřípadě zastupující senát 3 Co, event. senát 15 Cm.
Všechny jmenované soudkyně působící v senátu 1 Co (s výjimkou JUDr. Naděždy Žákové, která je v dlouhodobé pracovní neschopnosti) shodně uvedly, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by měly být vyloučeny z projednávání a rozhodnutí předmětné věci, a že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani jejich zástupcům. Obdobné vyjádření učinila i členka senátu 15 Cm Mgr. Ivana Mlejnková.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze Mgr. Dagmar Javůrkové, JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Romany Vostrejšové, JUDr. Naděždy Žákové a Mgr. Ivany Mlejnkové. Uvedené soudkyně nemají k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový vztah nelze dovodit ani z údajů žalobce. Důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti nemohou být ani úvahy žalobce, že proti Vrchnímu soudu v Praze podal v jiné věci žalobu, neboť tato skutečnost sama o sobě nic nevypovídá o vztahu těchto soudců k účastníkům a k projednávané věci, a nelze z ní dovodit, že by byla způsobilá ovlivnit jejich nestranné rozhodování. Na tomto zjištění Nejvyššího soudu nic nemění ani skutečnost, že se z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti k této otázce sama nevyjádřila JUDr. Naděžda Žáková, o níž nelze předpokládat, že se projednávání a rozhodování předmětné věci účastnila.
Z toho, že účastník je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a v čem spatřuje důvod jeho podjatosti (srov. §15a odst. 3 o. s. ř.) totiž vyplývá, že nelze jen paušálně a neadresně namítat, že jsou vyloučeni „všichni soudci“ určitého soudu. Skutečnost, že účastník kupříkladu z důvodů, které on sám považuje za závažné, podal žalobu proti konkrétnímu soudu jako organizační složce státu, může být důvodem pro přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., sama o sobě však nezakládá důvod k pochybnostem o nepodjatosti každého jednotlivého soudce daného soudu. Opačný názor by bez dalšího presumoval, že každý soudce bez rozdílu bude vyloučen z projednávání a rozhodování věci pouze v závislosti na tom, že účastník podal proti příslušnému soudu žalobu, a dále, že soudce jako reprezentant veřejné moci je profesionálně neschopen (patrně s výjimkou uvedenou v ustanovení §16 odst. 1 větě druhé o. s. ř.) oprostit se od záležitostí týkajících se soudu jako složky státu. Protože účastník je povinen – jak je uvedeno – v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a v čem spatřuje důvod jeho podjatosti, je zřejmé, že paušální „návrh na vyloučení VSPHA“ z uváděných důvodů nemůže být způsobilým důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudců, kteří jsou podle rozvrhu práce povoláni prohnívat a rozhodnout posuzovanou věc.
Pokud žalobce argumentuje rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 4 Nd 60/2008, pak senát Nejvyššího soudu projednávající nyní posuzovanou věc se mínil od právního názoru, jež je v rozhodnutí sp. zn. 4 Nd 60/2008 odchýlit a věc předložil podle §20 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb, o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, k projednání velkému senátu Nejvyššího soudu České republiky. Tento senát rozhodnutím ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, označil právní názor vyjádřený v usnesení sp. zn. 4 Nd 60/2008, za nesprávný a ztotožnil se s právním názorem, který je v nyní činěném rozhodnutí rozveden výše. Tento právní názor velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky je tak po další rozhodování v obdobných právních věcech závazný.
Nejvyšší soud České republiky proto rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Romana Vostrejšová, JUDr. Naděžda Žáková a Mgr. Ivana Mlejnková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 354/2008.
Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. prosince 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á