ECLI:CZ:NS:2009:4.TZ.100.2008.1
sp. zn. 4 Tz 100/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. ledna 2009 v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. V., proti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 19. 3. 2008 sp. zn. 2 T 23/2008 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 19. 3. 2008 sp. zn. 2 T 23/2008 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. V.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Rakovníku se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný V. V. byl trestním příkazem Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 3. 2007 č. j. 1 T 58/2007-16, který byl obviněnému doručen dne 21. 5. 2007, uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., jehož se dopustil dne 14. 3. 2007. Za toto jednání mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku. Na dobu 2 let mu byl vysloven i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 30. 5. 2007.
V podstatě vzápětí byl jmenovaný obviněný odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 5. 2007 č. j. 2 T 134/2007-22, který byl obviněnému doručen dne 6. 8. 2007 a nabyl právní moci dne 15. 8. 2007. Tímto trestním příkazem byl uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., jehož se dopustil dne 1. 4. 2007. Byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 1 roku.
V trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 1 T 153/2007 byl obviněný V. V. rozsudkem tohoto soudu ze dne 24. 9. 2007 č. j. 1 T 153/2007-233 uznán vinným trestnými činy krádeže, poškozování cizí věci a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §247 odst. 1 písm. a), b), §257 odst. 1 a §180d tr. zák., jichž se dopustil v době od 20.10 hod. dne 18. 5. 2007 do 04.45 hod. dne 19. 5. 2007. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s výkonem ve věznici s dozorem. Na dobu 3 let mu byl vysloven trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 58/2007 ze dne 30. 3. 2007, jakož i rozhodnutí a výroky obsahově na něj navazující, pokud zrušením pozbyla podkladu.
Z podnětu odvolání obviněného V. V. ve věci rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 11. 2007 č. j. 12 To 380/2007-258 tak, že napadený rozsudek částečně zrušil ve výroku o vině trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. a ve výroku o trestu a znovu rozhodl tak, že uložil obviněnému souhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Uložený trest zákazu činnosti byl zmírněn na dobu 2 let. Trest byl ukládán jako souhrnný podle §35 odst. 2 tr. zák. za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 3. 2007 sp. zn. 1 T 58/2007. V rozsahu zrušení byla věc podle §259 odst. 1 tr. ř. vrácena soudu I. stupně.
Okresní soud Praha-západ poté v této věci znovu jednal a rozhodl rozsudkem ze dne 14. 1. 2008 č. j. 1 T 153/2007-289, jímž uznal obviněného V. V. vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. a uložil mu za to trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, pro jehož výkon byl dle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem a dále trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 3 let, a to jako trest souhrnný podle §35 odst. 2 tr. zák. za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 3. 2007 sp. zn. 1 T 58/2007 a výroku o trestu z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 sp. zn. 12 To 380/2007, jakož i všechny výroky a rozhodnutí obsahově na ně navazující, pokud zrušením pozbyla podkladu. Odvolání proti tomuto rozsudku podáno nebylo a rozsudek nabyl právní moci dne 16. 2. 2008.
Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 19. 3. 2008 č. j. 2 T 23/2008-144 byl obviněný V. V. uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., kterých se dopustil dne 28. 2. 2007, a byl za to odsouzen podle §238 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 3 let. Současně byly zrušeny výroky o trestech uložených obviněnému jednak pravomocným rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 24. 9. 2007 č. j. 1 T 153/2007-233 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 č. j. 12 To 380/2007-258 a jednak trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 5. 2007 č. j. 2 T 134/2007-22, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 7. 2008.
Proti posledně zmíněnému rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 19. 3. 2008 sp. zn. 2 T 23/2008 podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. V. Podle jeho názoru byl napadeným rozsudkem porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. a v předchozím řízení v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného.
Jak vyplývá ze spisu Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. 2 T 23/2008, soud dne 19. 3. 2008 při posuzování zákonných podmínek pro uložení souhrnného trestu podle §35 odst. 2 tr. zák. vycházel z obsahu spisu Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 58/2007 a spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 2 T 134/2007. Důkaz spisem Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 153/2007 neprovedl. Proto nezjistil, že v trestní věci obviněného V. vedené pod sp. zn. 1 T 153/2007 Okresní soud Praha-západ znovu v rozsahu zrušení v odvolacím řízení ve věci jednal a pravomocně rozhodl a že tedy je nutno ukládat souhrnný trest ve vztahu k později vydanému rozsudku v této věci, tj. rozsudku ze dne 14. 1. 2008. Rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 č. j. 12 To 380/2007-258, z něhož bylo zřejmé, že ve věci bude dále jednáno a rozhodováno, měl soud k dispozici a byl povinen z příslušného spisu další procesní postup v této trestní věci ověřit. V důsledku toho je podle stěžovatele rozsudek zatížen podstatnou vadou.
Ministr spravedlnosti je rovněž toho názoru, že trest, který by s ohledem na popsaný vadný postup soudu měl obviněný V. V. vykonat, neodpovídá závažnosti jeho trestného jednání pro společnost. Obviněný se sice v souzené věci dopustil dvou trestných činů, a to trestného činu krádeže a porušování domovní svobody dle §247 odst. 1 písm. b) a §238 odst. 1, 2 tr. zák., avšak škoda, kterou odcizením cizích věcí a poškozením zařízení způsobil, není vysoká. Také v případě sbíhající se trestné činnosti z rozsudku Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 153/2007, i když spáchal více útoků proti cizímu majetku, není škoda vysoká (celkově v obou věcech nepřesahuje částku 30.000,- Kč). Dále zdůraznil, že se obviněný trestné činnosti dopouštěl jako osoba blízká věku mladistvého, a výši trestů, k nimž byl souhrnný trest napadeným rozsudkem ukládán (trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců a 3 měsíců podmíněně). Proto trest 2 let odnětí svobody vyměřený napadeným rozsudkem již v horní polovině zákonné trestní sazby §238 odst. 2 tr. zák. je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost, jak má na mysli ustanovení §266 odst. 2 tr. ř.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. výše zmíněné porušení zákona v neprospěch obviněného vyslovil, podle §269 odst. 2 tr. ř. aby napadený rozsudek Okresního soudu v Rakovníku zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na něj obsahově navazujících, pokud vzhledem k učiněné změně pozbydou svého podkladu, a poté aby podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Rakovníku, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona byla podána důvodně.
Podle §2 odst. 5 věta první tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle §35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve než byl soudem I. stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Jak ale vyplynulo z již uvedeného obsahu jednotlivých soudních rozhodnutí, Okresní soud v Rakovníku se při svém postupu a rozhodování ne zcela citovanými ustanoveními trestního řádu a trestního zákona řídil.
Na straně jedné zcela správně postihnul, že všechny předmětné trestné činy (skutky) byly obviněným V. V. spáchány před dnem 21. 5. 2007, kdy bylo jmenovanému doručeno v pořadí první rozhodnutí o jeho odsouzení, a to trestní příkaz Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 3. 2007 sp. zn. 1 T 58/2007, a že se tudíž jedná o vícečinný souběh trestných činů, za něž je nutné obviněnému uložit jediný souhrnný trest ve smyslu §35 odst. 2 tr. zák. Proto také zcela v souladu se zákonem obviněnému V. uložil souhrnný trest i za trestný čin za nějž byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 5. 2007 sp. zn. 2 T 134/2007, když předmětného skutku se obviněný dopustil dne 1. 4. 2007.
Pokud jde o trestné činy, za něž byl obviněný V. odsouzen ve věci Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 153/2007, i ve vztahu k nim bylo důvodné uložení souhrnného trestu za současného zrušení výroku o trestu z předchozího soudního rozhodnutí, neboť k jejich spáchání obviněným došlo v době od 18. 5. do 19. 5. 2007. Ačkoli Okresní soud v Rakovníku měl ve spise založen nejen rozsudek Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 153/2007 ze dne 24. 9. 2007 (č. l. 93 a násl.), ale i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 sp. zn. 12 To 380/2007 (č. l. 103 a násl.), jako výsledek odvolacího řízení a z jeho obsahu bylo jasně patrné, že část výroku o vině v rozsudku nalézacího soudu byla zrušena včetně výroku o trestu a v této zrušené části, že věc byla tomuto soudu vrácena k novému projednání a rozhodnutí, tudíž že rozhodnutí odvolacího soudu v této věci nebylo konečné, a to i pokud jde o výrok o trestu, přesto Okresní soud v Rakovníku tuto skutečnost opomenul a o případný výsledek nového řízení u Okresního soudu Praha-západ ve věci sp. zn. 1 T 153/2007 zájem neprojevil. Tedy nezjistil si, zda Okresní soud Praha-západ v době jeho rozhodnutí ve věci sp. zn. 2 T 23/2008 již vydal nové rozhodnutí ve zrušené části ve věci sp. zn. 1 T 153/2007 a nově rozhodl o vině obviněného V. i o případném trestu. Pokud by tak učinil, nepochybně by zjistil, že Okresní soud Praha-západ vydal v uvedené věci dne 14. 1. 2008 nový odsuzující rozsudek, který nabyl právní moci dne 16. 2. 2008, jímž obviněnému V. V. uložil souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců s výkonem ve věznici s dozorem a trest zákazu řízení motorových vozidel na 3 roky za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Praha-západ z 30. 3. 2007 sp. zn. 1 T 58/2007 a výroku o trestu z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 sp. zn. 12 To 380/2007. Zároveň by si tak ujasnil, že jím ukládaný souhrnný trest nemůže být ukládán za současného zrušení již dříve zrušeného výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu Praha-západ z 24. 9. 2007 sp. zn. 1 T 153/2007, ale že tomu má být za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku tohoto soudu ze dne 14. 1. 2008 sp. zn. 1 T 153/2007.
V důsledku neúplného dokazování v naznačeném směru tudíž došlo i k nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu ohledně ukládání souhrnného trestu, čímž byl postupem Okresního soudu v Rakovníku porušen zákon v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. To pak mělo i za následek, že obviněnému V. byly uloženy celkově dva souhrnné nepodmíněné tresty odnětí svobody, a to v trvání 6 měsíců a 2 roků, s výkonem ve věznici s dozorem a dále dva tresty zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v celkové výměře 6 roků.
Lze souhlasit s námitkou stěžovatele, že uložené tresty odnětí svobody a zákazu činnosti v uvedené podobě jsou ve zřejmém nepoměru ke konkrétnímu stupni společenské nebezpečnosti činu, a to právě s ohledem na tu skutečnost, že obviněnému V. měl být za veškeré zmíněné trestné činy uložen jediný souhrnný trest, jenž měl být vyměřen v sazbě nejzávažnějšího trestného činu, jehož se obviněný dopustil, a to trestného činu porušování domovní svobody podle §238 odst. 2 tr. zák., tedy v sazbě od 6 měsíců do 3 let odnětí svobody. Vzhledem ke konkrétním okolnostem posuzovaných trestných jednání, ale i ke skutečnosti, že obviněný není v páchání trestné činnosti zejména majetkového charakteru (viz opis jeho rejstříku trestů) žádným nováčkem, jevilo by se jako odpovídající uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody při polovině zákonné trestní sazby, s výkonem ve věznici s dozorem, včetně dalšího trestu, a to zákazu řízení motorových vozidel vyměřeného na dobu 3 let. Nejvyšší soud je přesvědčen, že uložení obou trestů v takovéto výměře by mělo mít dostatečný výchovný a zároveň odstrašující vliv na osobu obviněného, aby se páchání trestné činnosti v budoucnu vyvaroval.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 19. 3. 2008 sp. zn. 2 T 23/2008 byl porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. a v předchozím řízení pak v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. V. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak v napadeném rozsudku zrušil pouze výrok o trestu, když výrok o vině podanou stížností pro porušení zákona nikterak zpochybňován nebyl a Nejvyšší soud sám nezjistil, že by jej bylo potřebné jakkoli revidovat. Současně byla zrušena i všechna další rozhodnutí, která obsahově navazovala na zrušenou část rozsudku, pokud tímto pozbyla svého zákonného podkladu. Poté Nejvyšší soud podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Rakovníku, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, což znamená, že ve věci bude nařízeno hlavní líčení, v jehož rámci budou v podobě důkazu zejména konstatována všechna příslušná soudní rozhodnutí, která mohou mít s projednávanou problematikou souvislost a tato budou vzata v úvahu při stanovení nového souhrnného trestu obviněnému, který musí respektovat veškerá zákonná ustanovení, zejména pak ta, na něž bylo poukázáno v tomto rozsudku Nejvyššího soudu.
Okresní soud bude muset mít při dalším postupu též na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle §273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. ledna 2009
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec