ECLI:CZ:NS:2009:4.TZ.49.2009.1
sp. zn. 4 Tz 49/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 25. srpna 2009 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. T., proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 29 T 30/2005, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 29 T 30/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. T.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 5 se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 2002, sp. zn. 10 T 4/2002, který nabyl právní moci dne 21. 1. 2002, byl obviněný J. T. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., kterého se měl dopustit dne 17. 1. 2002 tím, že kolem 14:53 hodin společně s J. H. odcizil v O. T. S., N., P., ke škodě T. S. ČR, a. s., dámskou bundu v hodnotě 5.490,- Kč. Za to byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin.
Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 9. 2002, sp. zn. 8 T 123/2002, který byl obviněnému doručen dne 27. 9. 2002 a téhož dne nabyl právní moci, byl J. T. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se měl dopustit tím, že dne 25. 9. 2002 v 19:10 hodin v P., N. t., v O. T. v oddělení parfumerie z volného výběru odebral zboží v celkové hodnotě 349,70 Kč, a to přesto, že byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 7. 2002, sp. zn. 5 T 111/2002, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2002, odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců nepodmíněně. Za své jednání byl podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití ustanovení §45 odst. 1, 3 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin.
Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 29 T 30/2005, byl obviněný J. T. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že nejméně dne 22. 2. 2005 se zdržoval v obvodu P., ačkoli mu byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 11. 2003, sp. zn. 30 T 96/2003, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2004, sp. zn. 6 To 579/2003, uložen mimo jiné trest zákazu pobytu na území hlavního města P. po dobu čtyř let. Za toto jednání byl odsouzen podle §171 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. b) tr. ř. a za použití §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Uvedený trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 4. 3. 2006 a téhož dne nabyl právní moci.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 29 T 30/2005, podala ministryně spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. T. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti namítla, že Obvodní soud pro Prahu 5 se neřídil ustanoveními §36 a §45a odst. 1 tr. zák., neboť napadeným trestním příkazem byla překročena hranice 400 hodin stanovená jako maximální výměra pro trest obecně prospěšných prací vzhledem k dříve uloženým trestům obecně prospěšných prací rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 2002, sp. zn. 10 T 4/2002, a trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 9. 2002, sp. zn. 8 T 123/2002.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 29 T 30/2005, byl výrokem o trestu porušen zákon v neprospěch obviněného J. T. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §36 tr. zák. platí, že jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Dle zjištění Nejvyššího soudu byl obviněný J. T. v projednávané trestní věci odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 2002, sp. zn. 10 T 4/2002, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a poté byl odsouzen trestním příkazem téhož soudu ze dne 27. 9. 2002, sp. zn. 8 T 123/2002, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře dalších 200 hodin. Následně byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 29 T 30/2005, odsouzen k dalšímu trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. V daném případě tak celková výměra trestu činí 600 hodin.
Ze zprávy Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 4. 2009 vyplývá, že ve věci obviněného J. T. vedené u tamního soudu pod sp. zn. 10 T 4/2002 dosud nebyl nařízen uložený trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Rovněž ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 8 T 123/2002 uložený trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin nebyl obviněnému J. T. dosud nařízen. Jak se podává ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 29 T 30/2005, trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin uložený obviněnému J. T. napadeným trestním příkazem, byl obviněnému nařízen usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 4. 7. 2006, sp. zn. 5 Nt 1704/2006 (č. l. 54). Obviněný však s výkonem trestu nezapočal.
Okresní soud v České Lípě následně přípisem ze dne 19. 1. 2007 (č. l. 57) informoval Obvodní soud pro Prahu 5 o překročení nejvyšší možné výměry trestu obecně prospěšných prací dle §45a odat. 1 tr. zák., a to s ohledem na dříve nařízené tresty obecně prospěšných prací podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 2002, sp. zn. 10 T 4/2002, a trestního příkazu téhož soudu ze dne 27. 9. 2002, sp. zn. 8 T 123/2002, oba ve výměře 200 hodin. Obviněný dosud ani zčásti tyto tresty nevykonal.
V době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. dne 29. 3. 2005, tak obviněný J. T. ještě ani nezapočal vykonávat trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, který mu byl uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 2002, sp. zn. 10 T 4/2002, ani další trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin nařízený mu trestním příkazem téhož soudu ze dne 27. 9. 2002, sp. zn. 8 T 123/2002.
Ze shora uvedeného výčtu je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému J. T. trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 29 T 30/2005, ve výměře 200 hodin spolu s dosud nevykonanými dříve uloženými tresty obecně prospěšných prací z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 2002, sp. zn. 10 T 4/2002, a trestního příkazu téhož soudu ze dne 27. 9. 2002, sp. zn. 8 T 123/2002, přesahoval v době vydání napadeného rozhodnutí o 200 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Za této situace je třeba přisvědčit názoru ministryně spravedlnosti uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 29 T 30/2005, byl porušen zákon v ustanoveních §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch obviněného J. T.
Podle §2 odst. 5 trestního řádu orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 trestního řádu orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 29 T 30/2005 vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 5 v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, zejména trestní spisy Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 10 T 4/2002 a 8 T 123/2002, týkající se předchozí trestné činnosti obviněného J. T. Obvodní soud pro Prahu 5 měl možnost ověřit si z opisu rejstříku trestů (č.l. 25), že obviněný byl u Obvodního soudu pro Prahu 1 odsouzen k trestům obecně prospěšných prací, ale neučinil potřebné kroky ke zjištění, v jakém stadiu se věc nacházela a zda již obviněný uložené tresty obecně prospěšných prací vykonal, tedy nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. T.
Podle §266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženými tresty téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 200 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 29 T 30/2005, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. T., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v §314g odst. 2 tr. ř. (tj. podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Obvodnímu soudu pro Prahu 5, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného J. T. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák.
Rovněž vezme v úvahu, že obviněný J. T. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. 5 T 22/2005, který nabyl právní moci dne 4. 3. 2006, odsouzen pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že nejméně od 24. 2. 2005 do 28. 2. 2005 se zdržoval v obvodu P. a jinde na území hl. m. P., přestože mu byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 11. 2003, sp. zn. 30 T 96/2003, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2004, sp. zn. 6 To 579/2003, uložen mimo jiné trest zákazu pobytu na území hlavního města P. po dobu čtyř let. Uvedené jednání je ve vztahu souhrnnosti k jednání jímž byl uznán vinným shora citovaným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 29 T 30/2005, a proto bude zapotřebí v novém řízení respektovat ustanovení §37a tr. zák. i ustanovení §314e odst. 4 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. T., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. srpna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata