ECLI:CZ:NS:2009:4.TZ.60.2009.1
sp. zn. 4 Tz 60/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2009 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. P. Š. stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. S., proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 3 T 28/2009, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 3 T 28/2009 a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36 tr. zák., §45a odst. 1 tr. zák., §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. S.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 4 se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 3 T 28/2009, byl obviněný V. S. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že v období od 1. 10. 2007 do 18. 2. 2009 v P. ani jinde ničím nepřispíval na výživu své dcery nezletilé T. D., ačkoli mu to jeho osobní poměry umožňovaly, přičemž tato povinnost mu vyplývá ze zákona a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 9. 2007, sp. zn. 14 Nc 489/2007, mu bylo uloženo přispívat na její výživu částkou 3.500,- Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám matky dítěte D. D., takže za uvedené období vznikl na výživném dluh ve výši 59.500,- Kč.
Za uvedené jednání byl obviněný V. S. podle §213 odst. 1 tr. zák. a §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. za použití §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Podle §45a odst. 1 tr. zák. byla obviněnému současně uložena povinnost za dobu trestu uhradit podle svých sil dlužné výživné a řádně hradit běžné výživné. Předmětný trestní příkaz nabyl právní moci dne 3. 4. 2009.
Proti citovanému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 3 T 28/2009, podala ministryně spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. S. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř., §314e odst. 1 tr. ř., §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného V. S.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti uvedla, že Obvodní soud pro Prahu 4 se neřídil výše citovanými zákonnými ustanoveními, neboť napadeným trestním příkazem byla překročena hranice 400 hodin stanovená jako maximální výměra pro trest obecně prospěšných prací, a to vzhledem k dříve uloženému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 8. 12. 2008, sp. zn. 2 T 182/2008. Vzhledem ke skutečnosti, že obviněný V. S. z trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin (z rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 8. 12. 2008, sp. zn. 2 T 182/2008) ke dni vydání stížností pro porušení zákona napadeného trestního příkazu nic nevykonal, došlo dle názoru ministryně spravedlnosti uložením dalšího trestu ve výměře 200 hodin k překročení maximální výměry stanovené zákonem pro tento druh trestu.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 3 T 28/2009, byl porušen zákon v neprospěch obviněného V. S. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 8. 12. 2008, sp. zn. 2 T 182/2008, byl obviněný V. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., spáchaným čtyřmi dílčími útoky pokračujícího trestného činu.
Za tento trestný čin a za sbíhající se trestné činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. z trestního příkazu Okresního soudu v Benešově ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 2 T 218/2007, krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák. a krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. zák. z trestního příkazu Okresního soudu v Táboře ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 13 T 254/2007, neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák. z trestního příkazu Okresního soudu v Táboře ze dne 30. 6. 2008, sp. zn. 13 T 96/2008, byl obviněný podle §238 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák., §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle §45a odst. 1 tr. zák. byla obviněnému uložena přiměřená povinnost nahradit poškozeným v průběhu výkonu trestu obecně prospěšných prací podle svých sil způsobenou škodu. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to kovového páčidla o délce 70 cm a průměru 3 cm a pákových kleští. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl tímto rozhodnutím zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soud v Táboře ze dne 30. 6. 2008, sp. zn. 13 T 96/2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále bylo rozhodnuto výrokem o náhradě škody. Rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 8. 12. 2008, sp. zn. 2 T 182/2008, nabyl právní moci dne 30. 12. 2008.
Následně byl obviněný V. S. stížností pro porušení zákona napadeným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 3 T 28/2009, v právní moci dne 3. 4. 2009, uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil v období od 1. 10. 2007 do 18. 2. 2009, za což byl podle §213 odst. 1 tr. zák. a §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. za použití §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Podle §45a odst. 1 tr. zák. byla obviněnému současně uložena povinnost za dobu trestu uhradit podle svých sil dlužné výživné a řádně hradit běžné výživné.
Z předloženého spisového materiálu a ze zprávy Probační a mediační služby České republiky, střediska Benešov, ze dne 4. 5. 2009 vyplývá, že výkon uloženého trestu obecně prospěšných prací z rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 8. 12. 2008, sp. zn. 2 T 182/2008, ve výměře 400 hodin nebyl obviněnému V. S. dosud nařízen.
Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že obviněný V. S. z trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, který mu byl uložen dřívějším rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 8. 12. 2008, sp. zn. 2 T 182/2008, do doby vydání stížností pro porušení zákona napadeného trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 3 T 28/2009, nic nevykonal.
Za této situace je zřejmé, že další trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin uložený obviněnému V. S. napadeným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 3 T 28/2009, spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 8. 12. 2008, sp. zn. 2 T 182/2008, přesahoval v době vydání napadeného rozhodnutí o 200 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z uvedeného vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 4 trestním příkazem ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 3 T 28/2009, porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch obviněného V. S.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 3 T 28/2009 Nejvyšší soud České republiky dovodil, že Obvodní soud pro Prahu 4 v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, zejména další trestní spis vedený u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 2 T 182/2008 týkající se předchozí trestné činnosti obviněného V. S. Výše specifikované předchozí odsouzení obviněného nevykazuje opis z evidence rejstříku trestů ze dne 17. 12. 2008 ani ze dne 16. 3. 2009, avšak v protokolu o výslechu obviněného ze dne 18. 2. 2009 (č.l. 6 spisu) je k dřívějším trestům uvedeno – „400 hodin veřejně prospěšných prací, Okresní soud v Táboře v roce 2008“. Samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 však tuto informaci patrně přehlédla, a proto neučinila potřebné kroky ke zjištění, v jakém stadiu se daná věc - vedená u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 2 T 182/2008 - nachází. Obvodní soud pro Prahu 4 tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. S.
Podle §266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky je třeba překročení horní hranice zákonné trestní sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahoval v době vydání stížností pro porušení zákona napadeného trestního příkazu horní hranici zákonné trestní sazby o 200 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud České republiky proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 3 T 28/2009, byl porušen zákon v ustanoveních §36 tr. zák., §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. S. a podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz v celém rozsahu zrušil, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v §314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud České republiky dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Obvodnímu soudu pro Prahu 4, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného V. S. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného V. S., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. srpna 2009
Předseda senátu:
JUDr. J. P.