ECLI:CZ:NS:2009:4.TZ.74.2009.1
sp. zn. 4 Tz 74/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 22. října 2009 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. Š., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 42 To 79/2008, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 42 To 79/2008, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §149 odst. 1, §278 odst. 1 a §284 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného J. Š.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Brně, pobočka v Jihlavě se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, sp. zn. 2 T 365/1992, byl obviněný J. Š. uznán vinným pod bodem 1 a), b) trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák., pod bodem 2 trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. a pod bodem 3 trestným činem znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. a byl mu uložen podle §241 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 a ½ (tři a půl) roku, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. a) tr. zák. zařazen do I. NVS. Proti rozsudku podal obviněný J. Š. odvolání.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. 7. 1993, sp. zn. 3 To 150/1993, rozhodl tak, že z podnětu odvolání obviněného J. Š. podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině trestným činem znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. spáchaným pod bodem 3 výroku o vině napadeného rozsudku, dále ve výroku o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu a za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. obviněnému J. Š. uložil za trestné činy neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák. a vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák., kterými zůstal napadený rozsudek ve výroku o vině nezměněn, podle §235 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku. Podle §39a odst. 2 písm. a) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do I. NVS. Podle §226 písm. c) tr. ř. byl obviněný J. Š. zproštěn obžaloby pro skutek spáchaný dne 15. 8. 1992, kvalifikovaný v obžalobě jako trestný čin znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák.
Jednání popsaného v bodě 2) výroku rozsudku soudu I. stupně, tj. trestného činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák., se měl obviněný J. Š. dopustit tím, že dne 31. 7. 1992 kolem 02:00 hodin u obce H., okres Ch., násilím odvedl Z. A., ze silnice do vzrostlého obilí, kde ji donutil ke tření jeho pohlavního údu a orálnímu a análnímu pohlavnímu styku, po němž jí vyhrožoval, že pokud celou událost někomu oznámí, nakazí ji virem HIV nebo ji zastřelí. Jednání popsaného v bodě 1b) výroku rozsudku soudu I. stupně, t.j trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák., se měl dopustit tím, že dne 31. 7. 1992 kolem 01:15 hodin v objektu firmy D. v H., okres Ch. při výkonu strážní služby neoprávněn užil k soukromé jízdě do obce H., vzdálené 2 km a zpět firemní malý motocykl zn. Babeta.
Okresní státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou dne 10. 9. 2007 podal k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou ve prospěch obviněného J. Š. návrh na povolení obnovy řízení a Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 1 Nt 8/2007, rozhodl podle §278 odst. 1 tr. ř. tak, že v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. 2 T 365/92, povolil ve prospěch obviněného J. Š. obnovu řízení. Podle §284 odst. 1 tr. ř. pak zrušil rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, č. j. 2 T 365/1992-246, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 1993, č. j. 3 To 150/1993-246, ve výroku o vině i ve výroku o trestu. Zároveň zrušil všechna další rozhodnutí na zrušení rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu. Dále podle §284 odst. 2 tr. ř. věc vrátil státnímu zástupci k došetření.
Usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 1 Nt 8/2007, a to výrok jímž byla věc podle §284 odst. 2 tr. ř. vrácena k došetření státnímu zástupci, napadl státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou stížností, o které rozhodl Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě usnesením ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 42 To 79/2008, tak, že podle §278 odst. 1 tr. ř. povolil obnovu řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, č. j. 2 T 365/1992-246, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 1993, sp. zn. 3 To 150/1993, a to ohledně trestného činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. Podle §284 odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, č. j. 2 T 365/1992-246, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 1993, sp. zn. 3 To 150/1993, a to ve výroku o vině trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. (bod 2), ve výroku o trestu a současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 42 To 79/2008 (správně Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě), podala ministryně spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. Š. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §278 odst. 1, §284 odst. 1 a §2 odst. 6 tr. ř.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku ministryně spravedlnosti poukázala na znění shora uvedených právních předpisů a konstatovala, že Krajský soud v Brně (pobočka v Jihlavě) při rozhodování těchto právních předpisů důsledně nedbal.
Konstatovala, že v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 2 T 365/1992, by důkazem o nevině J. Š. měly být provedené biologické expertízy, které jsou v soudním spise sp. zn. 2 T 365/1992 již založeny. V tomto případě by mělo jít o důkaz, který má zcela jiný obsah než v původním řízení. Poukazuje na odborné vyjádření Policie ČR OKTE Brno, že v případě obviněného J. Š. se jedná o nevylučovatele krevní skupinové vlastnosti a toto doplňuje zjištěním experta Policie ČR OKTE Policie SVČK Hradec Králové, který tuto skutečnost potvrdil. Orgány činné v trestním řízení se tak nezabývaly otázkou, zda J. Š. může být zůstavitelem stop spermatu na oděvních součástkách poškozené A. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou po projednání návrhu na povolení obnovy řízení usnesením ze dne 21. 10. 2008 rozhodl podle §284 odst. 1 tr. ř. o povolení obnovy řízení, rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, č. j. 2 T 365/1992-246, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 1993, č.j. 3 To 150/1993-246, ve vině i ve výroku o trestu zrušil, zrušil i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí a současně podle §284 odst. 2 tr. ř. věc vrátil státnímu zástupci k došetření.
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou napadl usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou stížností, o níž rozhodl Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, usnesením ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 42 To 79/2008, tak, že podle §278 odst. 1 tr. ř. povolil obnovu řízení ve věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 2 T 365/1992, a to pouze ohledně trestného činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. Současně byl podle §284 odst. 1 tr. ř. zrušen rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, č. j. 2 T 365/1992-246, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 1993, sp. zn. 3 To 150/1993, a to ve výroku o vině trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. (bod 2), ve výroku o trestu a současně byla zrušena všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Stěžovatelka namítla, že Krajský soud v Brně (pobočka v Jihlavě) zcela pominul tu skutečnost, že jednání popsaná pod bodem 2) a pod bodem 1b) výroku rozsudku jsou na sebe vzájemně, jak z hlediska vlastního děje (časového i průběhového), tak i z hlediska důkazního (výpověď poškozené Z. A.) napojena, nelze v žádném případě i ve vztahu k samotnému bodu 1b) nově pořízený důkaz pominout, a je tak třeba, při absenci přímého důkazu, o konání neoprávněné jízdy na motocyklu zn. Babeta do obce H. v inkriminovaný den, stejně jako v bodě 2), pochybovat. Soud druhého stupně při svém rozhodování důsledně nevyhodnotil nové skutečnosti z hlediska jejich významu ve vztahu k přezkoumávanému pravomocnému rozhodnutí, omezil se pouze na jejich hodnocení toliko ve vztahu ke skutku popsaném v bodě 2) a dále již nezkoumal, zda tyto mohou být způsobilé i ve vztahu ke skutku popsaném v bodě 1b) citovaného rozsudku odůvodnit jiné než původní rozhodnutí. Je tedy zřejmé, že Krajský soud v Brně (pobočka v Jihlavě) vydáním usnesení ze dne 17. 12. 2008, jímž podle §278 odst. 1 tr. ř. rozhodl o povolení obnovy řízení toliko ve vztahu k trestnému činu vydírání dle §235 odst. 1 tr. zák., rozhodl v rozporu s ustanovením §2 odst. 6, §278 odst. 1 a §284 odst. 1 tr. ř., neboť při rozhodování o podané stížnosti bylo namístě napadené rozhodnutí Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou zrušit a dle §278 odst. 1 tr. ř. povolit obnovu řízení, a to jak ohledně trestného činu vydírání dle §235 odst. 1 tr. zák. (v bodě citovaného rozsudku), tak i trestného činu neoprávněného užívání cizí věci dle §249 odst. 1 tr. zák. (v bodě 1b/) a současně dle §284 odst. 1 tr. ř. zrušit rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, č. j. 2 T 365/1992-246, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 1993, sp. zn. 3 To 150/1993, a to ve výroku o vině trestným činem vydírání dle §235 odst. 1 tr. zák. (bod 2) a trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák. (bod 1b/), ve výroku o trestu a současně zrušit i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Brně (správně Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě) ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 42 To 79/2008, jímž bylo rozhodnuto podle §278 odst. 1 tr. ř. o povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, č. j. 2 T 365/1992-246, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 1993, sp. zn. 3 To 150/1993, a dle §284 odst. 1 tr. ř. zrušen rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, č. j. 2 T 365/1992-246, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 1993, č. j. 3 To 150/1993-246, a to ve výroku o vině trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. (bod 2), ve výroku o trestu a současně i všechna další rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a v řízení, které jeho vydání předcházelo, byl porušen zákon v neprospěch odsouzeného J. Š. v ustanoveních §2 odst. 6, §278 odst. 1 a §284 odst. 1 tr. ř., aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně (správně Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě) zrušil, jakož i další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a zjistil následující.
Jak již bylo uvedeno shora obviněný J. Š. byl rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, sp. zn. 2 T 365/1992, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 1993, sp. zn. 3 To 150/1993, uznán vinným trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák. a trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. a byl mu uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a pro výkon trestu byl zařazen do I. NVS.
Podle výroku o vině z rozsudku soudu I. stupně, který zůstal rozhodnutím odvolacího soudu nedotčen, se měl obviněný J. Š. trestného činu neoprávněné užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák, a to jednání popsaného v bodě 1 b), dopustit tak, že dne 31. 7. 1992 kolem 01:15 hodin v objektu firmy D. v H., okres Ch. při výkonu strážní služby neoprávněn užil k soukromé jízdě do obce H., okr. Ch., vzdálené 2 km a zpět firemní malý motocykl zn. Babeta. Trestného činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák., a to jednání popsaného pod bodem 2), se měl dopustit tím, že dne 31. 7. 1992 kolem 02:00 hodin u obce H., okres Ch., násilím odvedl Z. A., ze silnice do vzrostlého obilí, kde ji donutil ke tření jeho pohlavního údu a orálnímu a análnímu pohlavnímu styku, po němž jí vyhrožoval, že pokud celou událost někomu oznámí, nakazí ji virem HIV nebo ji zastřelí. Trestného činu vydírání se měl dopustit právě v souvislosti s neoprávněnou jízdou s malým motocyklem zn. Babeta do obce H.
Ze spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. 2 T 365/92, vyplývá, že obviněný J. Š. v přípravném řízení, při svém prvním výslechu učiněném dne 7. 8. 1992 za účasti obhájce doznal jak jízdu s malým motocyklem zn. Babeta dne 31. 7. 1992, tak i to, že se potkal s poškozenou Z. A. a měl s ní anální pohlavní styk. Tvrdil, že poškozenou k ničemu nenutil. V následujících výpovědích učiněných v přípravném řízení i v hlavním líčení obviněný J. Š. popřel, že by se žalovaných jednání dopustil.
Poškozená Z. A. při prvním výslechu v přípravném řízení dne 31. 7. 1992 k osobě pachatele uvedla, že se jednalo o muže ve věku 40 až 50 roků, střední postavy, vysokého asi 175 cm. Muže nikdy před tím neviděla a asi by ho ani nepoznala. Jako svědek byla vyslýchána dne 25. 8. 1992 a následně dne 17. 9. 1992, kdy uváděla, že při její výpovědi dne 25. 8. 1992 byl přítomen i obviněný J. Š. Nedovedla potvrdit zda se jednalo skutečně o muže, který se jí snažil znásilnit.
Z odborného vyjádření policie ČR, odbor kriminalistické techniky a expertíz Hradec Králové ze dne 12. 10. 1992 bylo mimo jiné zjištěno, že na oděvních svršcích poškozené Z. A. byla mikroskopicky prokázána přítomnost spermií. Výsledky serologických testů se zobrazily jako krevní skupinová vlastnost A. Zkoumáním vzorku slin obviněného J. Š. byla stanovena krevní skupinová vlastnost 0 nebo se jedná o nevylučovatele nositele jakékoli krevní skupiny v systému AB0.
Okresní soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že závěry o vině obviněného učinil na základě doznání obviněného, který uváděl takové skutečnosti, které mohl znát pouze pachatel, dále na základě výpovědi poškozené Z. A., jakož i odborných vyjádření policie ČR ohledně biologických expertíz. Krajský soud odvolání obviněného, pokud se týká shora uvedených trestných činů, nevyhověl, když se ztotožnil se závěry o vině obviněného učiněnými soudem I. stupně.
Ze spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. 1 Nt 8/2007, Nejvyšší soud zjistil, že okresní státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou podal dne 10. 9. 2007 k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou ve prospěch obviněného J. Š. návrh na povolení obnovy řízení. V návrhu mimo jiné uvedl, že v roce 2006 bylo Policií ČR správa východočeského kraje, odbor obecné kriminality Hradec Králové, vedeno trestní stíhání obviněného M. P. pro pokračující trestný čin znásilnění podle §241 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. a další, kdy se měl trestných jednání dopustit v letech 1994 – 2005, a to na okresech Ch. ve 4 případech, S. v 1 případě, H. B. ve 3 případech a Ž. n. S. v 1 případě, přičemž po prostudování spisu obviněného J. Š. dospěl vrchní komisař k závěru, že i tohoto jednání se s největší pravděpodobností dopustil právě obviněný M. P. Dále poukázal na skutečnost, že obviněný J. Š. podle již dříve provedených expertíz nebyl zůstavitelem stop spermatu na oděvních svršcích poškozené Z. A.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vyžádal ve věci nová odborná vyjádření, která potvrdila, že obviněný J. Š. nebyl zůstavitelem stop spermatu na oděvních svršcích poškozené Z. A. Následně rozhodl Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 1 Nt 8/2007, tak, že v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. 2 T 365/92, povolil ve prospěch obviněného J. Š. obnovu řízení, zrušil rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, č. j. 2 T 365/1992-246, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 1993, č. j. 3 To 150/1993-246, ve vině i ve výroku o trestu a současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušení rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu a věc vrátil státnímu zástupci k došetření.
Podle §278 odst. 1 tr. ř. obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu.
Nejvyšší soud vázán důvody uváděnými ve stížnosti pro porušení zákona podané ministryní spravedlnosti ČR přezkoumával správnost a zákonnost postupu Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě pokud usnesením ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 42 To 79/2008, povolil obnovu řízení pouze ve vztahu k trestnému činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák.
Ze shora uvedeného výčtu nelze přehlédnout, že obviněný J. Š. měl motocykl zn. Babeta použít dne 31. 7. 1992 kolem 01:15 hodin k jízdě z objektu firmy D. v H. do obce H. a zpět (jednání kvalifikováno jako trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák.), přitom téhož dne, tj. 31. 7. 1992 kolem 02:00 hodin na zpáteční cestě u obce H. měl násilím odvést Z. A. ze silnice do vzrostlého obilí, zde ji donutil ke tření jeho pohlavního údu a orálnímu a análnímu pohlavnímu styku (jednání kvalifikováno jako trestný čin vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák.). Je nepochybné, že obě jednání jsou úzce časově propojeny, kdy důkazní situace ohledně trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák. je přímo vázána na důkazní situaci ohledně trestného činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. Za takového stavu věci správně Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 1 Nt 8/2007, rozhodl podle §278 odst. 1 tr. ř. o povolení obnovy řízení v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. 2 T 365/92, ve prospěch obviněného J. Š. a podle §284 odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 1993, č. j. 2 T 365/1992-246, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 1993, č. j. 3 To 150/1993-246, ve vině i ve výroku o trestu.
Naopak s postupem Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, pokud povolil obnovu řízení jen ohledně trestného činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák., z výše uvedených důvodů souhlasit nelze. Stížnostní soud chybně vyhodnotil důkazní situaci, když nevzal v úvahu, že jednání popsaná pod bodem 2) a pod bodem 1b) výroku rozsudku jsou na sebe vzájemně, jak z hlediska časového i průběhového (dne 31. 7. 1992 mezi 01.15 až 02.00 hodin v souvislosti s jízdou na motocyklu), tak i z hlediska důkazního (obviněný trestnou činnost popíral a neurčitá výpověď poškozené Z. A. ohledně osoby pachatele) spojena. Navíc Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě pochybil, pokud rozhodl ve věci, aniž stížností napadené usnesení zrušil. Přitom podle §149 odst. 1 tr. ř. nezamítne-li nadřízený orgán stížnost, zruší napadené usnesení, a je-li podle povahy věci potřeba nového rozhodnutí, buď a) rozhodne sám ve věci, nebo b) uloží orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, aby o věci znovu jednal a rozhodl. V důsledku nesprávného postupu Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě zůstalo usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 1 Nt 8/2007, nedotčeno.
Za této situace Nejvyšší soud přisvědčil názoru ministryně spravedlnosti uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že usnesením Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 42 To 79/2008, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. Š.
Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 42 To 79/2008, byl porušen zákon v ustanoveních §149 odst. 1, §278 odst. 1 a §284 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného J. Š., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal věc Krajskému soudu v Brně, pobočka v Jihlavě k novému projednání a rozhodnutí.
Podle §270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. října 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata