ECLI:CZ:NS:2009:4.TZ.91.2009.1
sp. zn. 4 Tz 91/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. listopadu 2009 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. P., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009, b y l p o r u š e n zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení předcházejícím v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. P.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 12. 2008, sp. zn. 10 T 230/2008, který byl obviněnému doručen dne 22. 4. 2009 a nabyl právní moci dne 1. 5. 2009, byl obviněný J. P. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák a neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák., kterých se dopustil tím, že v přesně nezjištěné době od 23:00 hodin dne 11. 12. 2008 do 02:00 hodin dne 12. 12. 2008 v restauraci N. P. ve V., H. n., okres R. n. K., využil nepozornosti poškozeného a odcizil mu z bundy volně pověšené na židli pánskou peněženku s finanční hotovostí ve výši asi 500,- Kč, různými písemnostmi osobní povahy, kreditní platební kartou a platební kartou MAESTRO, za pomoci které provedl dne 12. 12. 2008 kolem 02:15 hodin v bankomatu K., a. s., ve V. celkem tři úspěšné neoprávněné výběry finanční hotovosti v celkové výši 13.000,- Kč a dva neúspěšné výběry, kdy překročil stanovený denní limit, čímž způsobil K. R., celkovou škodu ve výši 13.500,- Kč, a uvedeného jednání se dopustil, ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 1. 12. 2004, sp. zn. 11 T 141/2004, odsouzen pro spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák., za což byl mimo jiné potrestán nepodmíněným trestem odnětí svobody v trvání šesti měsíců, který vykonal dne 13. 2. 2006.
Za tyto trestné činy byl obviněný J. P. odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. b) tr. ř. za použití §35 odst. 1, §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 380 hodin. Obviněný byl dále zavázán podle §228 odst. 1 tr. ř. k náhradě škody.
Trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009, byl obviněný J. P. uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil dne 1. 9. 2006 v K., okres Ú. n. O., když v prodejně E. V. uzavřel úvěrovou smlouvu se společností H. C., a. s., B., na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 6.994,- Kč na nákup mobilního telefonu, a při sjednávání této smlouvy uvedl, že je zaměstnancem společnosti M. M., s. r. o., se sídlem L., ačkoli v této společnosti nebyl nikdy zaměstnán a v době sjednávání smlouvy byl bez zaměstnání, dále uvedl smyšlený příjem, na splátkách uhradil pouze částku 1.819,- Kč a společnosti H. C., a. s., B., zůstal dlužen 5.175.- Kč.
Za tento trestný čin byl obviněnému podle §250b odst. 1 tr. zák. za použití §314e odst. 2 tr. ř. a §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin.
Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 15. 5. 2009 a právní moci nabyl dne 26. 5. 2009.
Ministryně spravedlnosti podala podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného J. P. stížnost pro porušení zákona, a to proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009. Podání stížnosti odůvodnila tím, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v ustanovením §35 odst. 2, §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného.
Stěžovatelka zdůraznila, že trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009, byl uložen obviněnému další trest obecně prospěšných prací, aniž byl předchozí trest vykonán. Obviněnému J. P. tak byl postupně uložen trest obecně prospěšných prací v celkové výměře 580 hodin, čímž byla o 180 hodin překročena nejvyšší přípustná míra tohoto trestu, která dle §45a odst. 1 tr. zák. činí 400 hodin. Samosoudce Okresního soudu v Ústí nad Orlicí nevěnoval dostatečnou pozornost lustraci obviněného v Centrální evidenci stíhaných osob (CESO), která je založena na č. l. 47 až 49 spisu, a z níž je zřejmé, že v jiné trestní věci, resp. předchozím řízení vedeném u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 10 T 230/2008, byl obviněný odsouzen trestním příkazem vydaným dne 30. 12. 2008 k trestu obecně prospěšných prací za jiný trestný čin.
Dále stěžovatelka namítla, že s ohledem k době spáchání trestného činu projednávaného v trestní věci Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 2 T 95/2009 a doručením trestního příkazu v trestní věci Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ve věci vedené pod sp. zn. 10 T 230/2008 jsou jednání obviněného ve vztahu souhrnnosti ve smyslu ustanovení §35 odst. 2 tr. zák.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným pravomocným trestním příkazem byl porušen zákon v ustanoveních §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení předcházejícím v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. P. Dále navrhla, aby Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Nejvyšší soud se předně zabýval námitkou ministryně spravedlnosti, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009, měl být uložen souhrnný trest ve vztahu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 12. 2008, sp. zn. 10 T 230/2008.
Podle §35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odst. 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvého stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obviněný J. P. byl trestním příkazem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 12. 2008, sp. zn. 10 T 230/2008, doručeným obviněnému dne 22. 4. 2009, uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák., kterých se dopustil dne 11. 12. 2008, resp. 12. 12. 2008. Trestní příkaz nabyl právní moci dnem 1. 5. 2009. Dále byl trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009, doručeným obviněnému dne 15. 5. 2009 (nabyl právní moci dnem 26. 5. 2009), uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil dne 1. 9. 2006. Z uvedeného je zřejmé, že všechny shora citované trestné činy byly obviněným J. P. spáchány dříve, než byl soudem prvního stupně doručen trestní příkaz ve věci Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, sp. zn. 10 T 230/2008. Podle §314e odst. 5 tr. ř. trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku, přičemž účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému. Předmětné trestné činy, za něž byl obviněný odsouzen dvěma výše citovanými trestními příkazy, tak vůči sobě byly ve vztahu souběhu. Za této situace měl být obviněnému J. P. trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009, správně uložen souhrnný trest za tyto uvedené trestné činy při současném zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 12. 2008, sp. zn. 10 T 230/2008, podle zásad uvedených v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák.
Podle §36 tr. zák. platí, že jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty prvé může soud obviněnému uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Dle zjištění Nejvyššího soudu byl obviněný J. P. v projednávané trestní věci odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 12. 2008, sp. zn. 10 T 230/2008, k trestu obecně prospěšných prací v celkové výměře 380 hodin, a poté byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin.
Jak vyplývá ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, sp. zn. 2 T 95/2009, výkon trestu obecně prospěšných prací nebyl nařízen s ohledem na předchozí odsouzení. Ze spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, sp. zn. 10 T 230/2008, vyplynulo, že o nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací podle §336 odst. 2 tr. ř. rozhodl Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou usnesením ze dne 7. 7. 2009, sp. zn. 10 T 230/2008. Obviněný však uložený trest nevykonal. V době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. dne 30. 4. 2009, tak nezapočal obviněný J. P. vykonávat trest obecně prospěšných prací ve výměře 380 hodin uložený mu předchozím trestním příkazem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 3. 12. 2008, sp. zn. 10 T 230/2008.
Dle názoru Nejvyššího soudu je za této situace zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému J. P. trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009, ve výměře 200 hodin spolu s dosud nevykonaným dříve uloženým trestem obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 12. 2008, sp. zn. 10 T 230/2008, ve výměře 380 hodin, přesahoval v době vydání napadeného rozhodnutí o 180 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Za této situace je třeba přisvědčit názoru ministryně spravedlnosti uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009, byl porušen zákon v ustanoveních §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch obviněného J. P.
Podle §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 2 T 95/2009 vyplývá, že Okresní soud v Ústí nad Orlicí v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, zejména spisy týkající se předchozí trestné činnosti obviněného J. P. Ačkoliv Okresní soud v Ústí nad Orlicí věděl, a to z opisu rejstříku trestů (Centrální evidence stíhaných osob) založeném na č.l. 47 až 49 spisu, že obviněnému J. P. byl rozhodnutím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 12. 2008, sp. zn. 10 T 230/2008, uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 380 hodin, předmětný spis si nevyžádal a ani kopie rozhodnutí, a neprovedl důkaz tímto spisem pro zjištění, zda obviněný J. P. trest obecně prospěšných prací uložený dřívějším trestním příkazem vykonal, případně v jakém rozsahu, tedy v lustraci uvedené skutečnosti si tedy neověřil a nechal je zcela bez povšimnutí. Okresní soud v Ústí nad Orlicí tedy nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. P.
Podle §266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 180 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 2 T 95/2009, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. P. Porušení zákona v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. do výroku rozsudku uvedeno nebylo pouze proto, že okresní soud předmětné ustanovení neaplikoval, ač jej aplikovat měl a Nejvyšší soud do výroků svých rozhodnutí uvádí pouze ta hmotně právní ustanovení, která byla orgány trestního řízení nesprávně použita. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v ustanovení §314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného J. P. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Okresní soud si vyžádá aktuální opis rejstříku trestů obviněného, zprávu Probační a mediační služby ČR o stavu výkonu trestu obecně prospěšných prací, přičemž poté věc v souladu se zákonem a s důrazem na správnost výroku o trestu opětovně rozhodne.
Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. P., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.). Podle §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. listopadu 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata