ECLI:CZ:NS:2009:5.TDO.7.2009.3
5 Tdo 7/2009-II.
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. března 2009 v řízení o dovoláních, která podali obvinění R. Z. a J. Ž. proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 11. 2007, sp. zn. 4 To 48/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 53 T 12/2003, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. řádu se obvinění R. Z. a J. Ž. n e b e r o u do vazby.
Odůvodnění:
Obviněný R. Z. byl společně s obviněným F. Z., jehož věc byla usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 11. 2007, sp. zn. 4 To 48/2007, vyloučena ze společného řízení, rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2007, sp. zn. 53 T 12/2003, uznán vinným dvěma trestnými činy podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. (ve znění zákona č. 265/2001 Sb.) a podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. (ve znění zákona č. 265/2001 Sb.), kterých se dopustil skutky popsanými pod body I. a II. ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Označeným rozsudkem pak Krajský soud v Brně uznal vinným též obviněného J. Ž. trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1, 3 tr. zák. (ve znění zákona č. 265/2001 Sb.), jehož se tento obviněný dopustil skutkem uvedeným pod bodem III. ve výroku o vině v citovaném rozsudku.
Za tyto trestné činy byly obviněným uloženy následující tresty. Obviněný R. Z. byl odsouzen podle §250 odst. 2, 4 tr. zák. (ve znění zákona č. 265/2001 Sb.) za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. byl jmenovanému obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a prokuristy ve všech typech obchodních společností a družstev na dobu 3 roky. Citovaným rozsudkem uložil Krajský soud v Brně obviněnému J. Ž. podle §255 odst. 3 tr. zák. (ve znění zákona č. 265/2001 Sb.) trest odnětí svobody v trvání 3 roky, pro jehož výkon ho podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Soud prvního stupně rozhodl i o vině a trestu obviněného F. Z. Naproti tomu byli tito obvinění citovaným rozsudkem zproštěni obžaloby státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 17. 10. 2003, sp. zn. 2 KZv 86/2001, pro skutky blíže specifikované pod body I. a II./1. a 6., resp. v případě obviněného J. Ž. pod bodem IV. ve výrokové části této obžaloby.
K odvolání obviněných R. Z. a J. Ž. podaného proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 20. 11. 2007, sp. zn. 4 To 48/2007 ze dne 27. 5. 2008, sp. zn. 7 To 71/2008, tak, že napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu zrušil v celém rozsahu. Podle §259 odst. 3 tr. řádu pak odvolací soud znovu rozhodl ve věci tak, že uznal vinným obviněného R. Z. dvěma trestnými činy podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. (ve znění zákona č. 265/2001 Sb.) a podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. (ve znění zákona č. 265/2001 Sb.), kterých se dopustil (společně s obviněným F. Z., jehož věc byla vyloučena k samostatnému řízení) skutky popsanými pod body I. a II. ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Dále odvolací soud uznal vinným obviněného J. Ž. trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1, 3 tr. zák. (ve znění zákona č. 265/2001 Sb.), jehož se tento obviněný dopustil skutkem uvedeným pod bodem III. ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Za tyto trestné činy Vrchní soud v Olomouci uložil jmenovaným obviněným tresty, jejich druh i výměru převzal z rozsudku soudu prvního stupně.
Obviněný R. Z. podal své dovolání 7. 4. 2008 a opřel ho o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Jmenovaný obviněný nastoupil dne 11. 4. 2008 do výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 11. 2007, sp. zn. 4 To 48/2007. Obviněný J. Ž. podal své dovolání dne 17. 4. 2008, přičemž v něm uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Mezitím tento obviněný dne 1. 10. 2008 nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen citovaným rozsudkem odvolacího soudu. Z podnětu podaného dovolání obviněných R. Z. a J. Ž. pak Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 5 Tdo 7/2009-I., podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 11. 2007, sp. zn. 4 To 48/2007, a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2007, sp. zn. 53 T 12/2003. Podle §265k odst. 2 tr. řádu Nejvyšší soud zrušil také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu. Nejvyšší soud pak podle §265l odst. 1 tr. řádu přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Na podkladě zmíněného dovolacího rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy odpadl zákonný podklad k tomu, aby obvinění R. Z. a J. Ž. nadále vykonávali trest odnětí svobody uložený jim rozsudkem soudu druhého stupně, který byl zrušen z podnětu podaných dovolání, protože rozsudek soudu druhého stupně, jímž byl uložen vykonávaný trest odnětí svobody, již po jeho zrušení není pravomocný ani vykonatelný. Za uvedeného stavu bylo třeba, aby Nejvyšší soud podle §265l odst. 4 tr. řádu rozhodl o vazbě obviněného.
Pokud jde o obviněného R. Z., Nejvyšší soud na podkladě spisu vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 53 T 12/2003, zjistil, že jmenovaný obviněný dne 11. 4. 2008 nastoupil k výkonu uloženého trestu odnětí svobody, přičemž v současné době tento trest vykonává ve Věznici K. Dále Nejvyšší soud z trestního spisu vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 53 T 12/2003, (viz jeho č. l. 3256 a verte) zjistil, že obviněný J. Ž. nastoupil dne 1. 10. 2008 k výkonu uloženého trestu odnětí svobody do Vazební věznice v B., odkud byl následně eskortován k výkonu trestu do Věznice K., kde se nachází doposud.
Z trestního spisu vedeného v posuzované věci je dále zřejmé, že obvinění R. Z. a J. Ž. nebyli v průběhu dosavadního trestního stíhání vzati do vazby, neboť z jeho jednání ani z dalších konkrétních okolností nevyplynula existence žádného z důvodů vazby ve smyslu §67 písm. a) až c) tr. řádu. Obdobně ani v období od vydání výše zmíněného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, resp. v průběhu dovolacího řízení, nenastala žádná skutečnost jinak opravňující důvodnost vazby.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem tedy Nejvyšší soud shledal, že v nynějším stadiu řízení u obviněných R. Z. a J. Ž. není dán žádný z důvodů vazby podle §67 písm. a) až c) tr. řádu, a rozhodl proto, že obvinění se neberou do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 12. března 2009
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y