ECLI:CZ:NS:2009:6.TDO.1221.2009.1
sp. zn. 6 Tdo 1221/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. října 2009 o dovolání, které podal obviněný L. J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 17. 4. 2009, sp. zn. 68 To 138/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 3 T 67/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. 3 T 67/2008, byl obviněný L. J. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zák., jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že „dne 17. 10. 2007 v době kolem 11.40 hod. v P., na čtyřramenné křižovatce ulic L. – P. – V. D. – pozemní komunikace směr O. se světelným signalizačním zařízením, při odbočování vpravo na zelený signál „Volno“ ve směru jízdy od ulice L. na pozemní komunikaci směr O., jako řidič tahače zn. Volvo, r. z., s návěsem zn. Schwarzmüller, r. z., nesledoval dostatečně situaci v provozu na pozemních komunikacích, kdy přehlédl chodkyni M. B., přecházející pozemní komunikaci na zelený signál „Volno“ po značeném přechodu pro chodce zprava doleva ke směru jeho jízdy, která vedla dámské jízdní kolo zn. Ukrajina, přičemž zadní částí návěsu jmenovanou srazil a zadními koly návěsu jí přejel obě dolní končetiny, v důsledku čehož M. B., utrpěla otevřenou zlomeninu kotníku, otevřené mnohočetné zlomeniny nártních kostí a vykloubení v oblasti nártu pravé dolní končetiny, tříštivou otevřenou nitrokloubní zlomeninu dolního konce obou kostí bérce a zlomeniny článků prstů levé dolní končetiny, otevřené vymknutí levého lokte a těžké zhmoždění měkkých tkání obou dolních končetin níže od kolen, s délku léčení výrazně přesahující 6 týdnů a předpokládanými trvalými následky“. Za tento trestný čin byl odsouzen podle §224 odst. 2 tr. zák. za použití §53 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. k peněžitému trestu ve výměře 40.000,- Kč, přičemž podle §54 odst. 3 tr. zák., pro případ, že by tento peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří let. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené M. B. a V. z. p. Č. r. odkázány se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 17. 4. 2009, sp. zn. 68 To 138/2009, kterým toto odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané zamítl.
Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Přerově a proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení a nesprávném právním posouzení celé věci.
V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku uvedl, že si počínal v souladu se svými povinnostmi řidiče motorového vozidla a řidiče na veřejných komunikacích, nepřehlédl chodkyni s kolem a nezavinil nehodu, ke které došlo. Dále poznamenal, že policie nezjistila totožnost přítomných svědků, tito nebyli vyslechnuti a napadený rozsudek tak dovozuje jeho zavinění pouze s odkazem na znalecký posudek a výpověď poškozené. Upozornil, že s ohledem na zjištění, že ke střetu poškozené s vozidlem došlo až zadními koly návěsu, není důvod nevěřit, že poškozená do vozovky vstoupila až v době, kdy již byl s vozidlem v křižovatce, a tedy že střet s vozidlem poškozená zavinila svou neopatrností. Vzápětí akcentoval, že důkazy, na které rozsudek poukazuje a z nichž dovozuje jeho vinu (výpověď poškozené a znalecký posudek), rozhodně nejsou v souladu. Podle jeho přesvědčení v řízení nebyly opatřeny důkazy, na podkladě kterých by bylo možné jeho obhajobu odmítnout. Prohlásil také, že nemůže přijmout argumentaci rozsudku v tom smyslu, že by poškozená neměla možnost reagovat a střetu i v případě ohrožení zabránit. Uzavřel, že celé řízení trpí vadami, které ve svém důsledku vedly k nesprávnému posouzení a rozhodnutí věci.
Navrhl proto, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) napadený rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 1. 6. 2009 (zjevně ovšem měl na mysli rozsudek ze dne 2. 2. 2009), sp. zn. 3 T 67/2008, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 4. 2009 zrušil a přikázal o věci znovu jednat a rozhodnout.
Do dne konání neveřejného zasedání neměl Nejvyšší soud k dispozici vyjádření nejvyšší státní zástupkyně k uvedenému dovolání ve smyslu §265h odst. 2 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř.
Dovolání je přípustné, jestliže proběhlo řízení před soudem prvního stupně, ve věci rozhodl soud druhého stupně a vydal některé z rozhodnutí předpokládaných ustanovením §265a odst. 2 tr. ř. Zákonná dikce tak z pohledu přípustnosti dovolání nastoluje procesní situaci, kdy ve věci rozhodl jak soud prvního stupně, tak soud druhého stupně, přičemž pokud odvolací soud sám nerozhodl některým z meritorních rozhodnutí, předpokládaných ustanovením §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., lze dovoláním napadnout pouze rozhodnutí, kterým soud druhého stupně zamítl nebo odmítl řádný opravný prostředek proti obdobným rozhodnutím vydaným soudem prvního stupně [§265b odst. 1 písm. h) tr. ř.].
Dovolatel, který napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, může se svým dovoláním uspět jen za předpokladu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je zatíženo některou z vad uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Existence podobné vady je ovšem podmíněna tím, že odvolací soud svým procesním postupem pochybil některým ze způsobů specifikovaných ustanoveními §265b odst. l písm. a) až k) tr. ř. nebo rozhodl o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. ř.
Podle názoru Nejvyššího soudu z uvedeného vyplývá, že dovolatel může napadat podaným dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu pouze a výhradně v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn přezkoumat, popř. změnit rozhodnutí soudu prvního stupně. V daném případě odvolací soud nemohl přezkoumat, eventuálně změnit rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. 3 T 67/2008, protože odvolání obviněného bylo podáno opožděně, takže odvolací soud neměl jinou možnost, než odvolání zamítnout podle §253 odst. 1 tr. ř.
K tomu je třeba dále uvést, že jestliže odvolatel podal odvolání až po uplynutí odvolací lhůty (§248 tr. ř.) a v důsledku toho nemohl odvolací soud přezkoumávat rozsudek soudu prvního stupně, ale odvolání zamítl jako podané opožděně (§253 odst. 1 tr. ř.), není proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu přípustné dovolání [§265i odst. 1 písm. a) tr. ř.], ledaže by dovolatel v dovolání namítal, že odvolání nebylo podáno opožděně a že je tudíž naplněn dovolací důvod spočívající v zamítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí [§265b odst. 1 písm. l) tr. ř.] (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2003, sp. zn. 5 Tdo 1135/2003, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 2/2004, č. 655). V posuzované trestní věci však obviněný v podaném mimořádném opravném prostředku proti skutečnosti, že jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně bylo soudem druhé instance posouzeno jako opožděně podané, nebrojil.
Za tohoto stavu Nejvyšší soud shledal, že v dané věci nebyly splněny podmínky, jež by zakládaly přípustnost podaného dovolání obviněného podle ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř. Proto v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. a) tr. ř.] rozhodl, že se toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítá, neboť není přípustné, aniž by se zabýval tím, zda dovolání splňuje obsahové náležitosti podle §265f odst. 1 tr. ř., nebo přezkoumáním věci po meritorní stránce.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 15. října 20009
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Veselý