ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1032.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 1032/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. září 2009 o dovolání obviněného R. Ž. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 4. 2009, sp. zn. 5 To 121/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 8 T 9/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. Ž. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. 8 T 9/2008, byl obviněný R. Ž. uznán vinným dvěma trestnými činy loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. /bod 1) až 2) rozsudku/, trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. /bod 3) rozsudku/, trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. /body 4) až 7) rozsudku/ a trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), d) tr. zák. /bod 8) rozsudku/. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl tímto rozsudkem zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 29. 11. 2007, č. j. 1 T 164/2007-73, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 1. 2008, č. j. 5 To 10/2008-86, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále soud rozhodl podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. o nárocích poškozených na náhradu škody.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výrokům o vině pod body 1), 2) a 7) rozsudku soudu prvního stupně, proti výroku o trestu i proti výroku o náhradě škody ve vztahu k výroku o vině pod bodem 2) rozsudku soudu prvního stupně. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1. 4. 2009, sp. zn. 5 To 121/2009, podle §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného R. Ž. jako nedůvodné.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně včas dovolání z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., protože podle obviněného bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, přestože v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že nesprávným hodnocením provedených důkazů došlo k nesprávným skutkovým zjištěním, která ve svém důsledku vedla k nesprávnému právnímu posouzení věci. Pokud jde o výrok o vině, namítl nesprávnost rozsudku soudu prvního stupně pod body 1), 2) a 7), ve spojení s usnesením odvolacího soudu. Ke skutku pod bodem 1) namítl, že se nedopustil loupeže na poškozeném E. S., že přetrvávají přinejmenším pochybnosti, zda se jednání dopustil a v pochybnostech je třeba využít zásady presumpce neviny a zprostit jej obžaloby. U skutku pod bodem 2) výroku o vině namítl, že soudy dospěly k chybným skutkovým zjištěním, protože se sice zmocnil mobilního telefonu poškozeného L. Š., avšak jiným způsobem než je uvedeno ve výroku o vině. Ke skutku pod bodem 7) namítl, že tento skutek nespáchal a dodal, že bez výslechu svědkyně J. K. nemůže být prokázáno, že by skutek spáchal.
Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 4. 2009, sp. zn. 5 To 121/2009, a aby tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně uvedla v písemném vyjádření k dovolání obviněného, že obviněný uplatnil výhradně námitky, které směřují proti rozsahu dokazování, způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy a proti správnosti skutkových zjištění. Jestliže tedy obviněný namítl nesprávnost právního posouzení skutků, ale tento svůj názor dovozoval jen z odlišné verze skutkového stavu, potom soudům obou stupňů nevytkl vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení procesních předpisů. Námitky, že nespáchal trestné činy loupeže a podvodu, svým obsahem nenaplňují dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani žádný jiný dovolací důvod ve smyslu §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného R. Ž. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, a aby rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání. Současně vyjádřila souhlas s tím, aby o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání i v případě jiného než navrhovaného rozhodnutí.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.
Obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky jej svým zaměřením a obsahem nenaplnily. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti nim, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Obviněný v rámci dovolání uplatnil pouze skutkové námitky, které směřují proti způsobu hodnocení provedených důkazů a proti rozsahu dokazování. Obviněný se tím však domáhá, aby byly odlišným způsobem hodnoceny provedené důkazy a v návaznosti na to i jinak posouzeny skutky, jimiž byl uznán vinným. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Protože uplatněné námitky obviněného R. Ž. nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle §265b tr. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. září 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek