ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1100.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 1100/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. října 2009 o dovolání obviněného J. W. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2009, sp. zn. 61 To 197/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 T 120/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. W. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 2 T 120/2008, byl obviněný J. W. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., a to jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák. Za tento trestný čin byl odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. a §41 odst. 1 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let. Podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl tímto rozsudkem zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 14 T 69/2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obviněný podal proti rozsudku odvolání proti výrokům o vině a trestu. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 6. 2009, sp. zn. 61 To 197/2009, podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ohledně obviněného J. W. v celém rozsahu. Podle §259 odst. 3 písm. b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného J. W. uznal vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., který spáchal jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák. a odsoudil jej podle §234 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. a §42 odst. 1 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let. Podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. jej zařadil pro výkon trestu do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušil výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 14 T 69/2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému povinnost uhradit společně a nerozdílně se spoluobviněnou L. H. poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se sídlem P., N. P., škodu ve výši 1.864 Kč, a poškozené společnosti B. G., s. r. o., se sídlem P., S., škodu ve výši 93.325 Kč.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2009, sp. zn. 61 To 197/2009, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný popírá, že by se dopustil trestného činu, jímž byl uznán vinným a dodal, že ani neexistuje žádný přímý důkaz, který by tuto skutečnost prokazoval. Jeho obhajoba byla podepřena výpovědí poškozené K. B. Výpovědi dalších svědků jsou nepřesvědčivé a v některých případech si dokonce odporují. Poukázal zejména na výpověď svědka M. B., který vypověděl, že obviněný, když vycházel z prodejny, podle jeho přesvědčení držel na hrudi šperky, což odporuje výpovědím dalších svědků. Z důkazní situace proto podle obviněného nelze dovodit, že spáchal trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí a sám ve věci rozhodl o zproštění obžaloby v celém rozsahu, případně přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně uvedla, že dovolání obviněného neobsahuje jedinou námitku, kterou by bylo možno podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný brojí výlučně proti hodnocení důkazů soudy nižších stupňů a na podkladě této polemiky prosazuje vlastní skutkovou verzi, podle které sice byl v inkriminované době ve zlatnictví, avšak žádného protiprávního jednání se tam nedopustil. Dovolací námitky tedy směřují výlučně do oblasti skutkových zjištění a neodpovídají uplatněnému dovolacímu důvodu ani žádnému jinému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b odst. 1 tr. ř. Současně navrhla, aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu věci, kterou obviněný prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti hodnocení důkazů. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný vytkl soudům obou stupňů nesprávné hodnocení důkazů, zejména výpovědí svědků. Tím však zpochybnil učiněná skutková zjištění vyjádřená v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku odvolacího soudu. Obviněný se svými námitkami snaží prosadit odlišnou verzi skutkových zjištění, než ke kterým dospěly soudy obou stupňů, a to, že se trestného činu nedopustil, ačkoliv připustil, že se nacházel v inkriminovanou dobu na místě trestného činu. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněný však uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadá skutková zjištění soudů.
Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného J. W. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. října 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek