ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1189.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 1189/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. října 2009 o dovolání obviněného M. R., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2009, sp. zn. 50 To 128/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 8 T 127/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. R. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 2. 2009, sp. zn. 8 T 127/2008, byl obviněný M. R. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák. a byl podle §222 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dva a půl roku. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému P. A., částku 930,- Kč na náhradu škody. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený P. A. odkázán se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podali odvolání obviněný proti výrokům o vině a trestu a státní zástupce proti výroku o vině v neprospěch obviněného. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 23. 3. 2009, sp. zn. 50 To 128/2009, odvolání obviněného i státního zástupce zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodná.
Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2009, sp. zn. 50 To 128/2009, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle obviněného soudy nižších stupňů postupovaly v rozporu s ustanovením §2 odst. 5 tr. ř. Z řetězce provedených důkazů údajně nelze bez pochybností dovodit, zda byl spáchán trestný čin a kdo je jeho pachatelem. Obviněný poukázal na výpovědi poškozeného P. A. a svědka J. N., které podle něj nepotvrdily, že by měl v ruce nůž, kterým by mohl zranit poškozeného. Obviněný je přesvědčen, že postupem soudu prvního stupně byly porušeny základní principy trestního řízení. Namítl, že neexistuje žádný přímý důkaz o tom, že by se dopustil trestného činu. Pokud soud prvního stupně vyloučil přítomnost třetí osoby v místě trestného činu, nemá tento závěr podle obviněného oporu v provedeném dokazování. Obviněný má za to, že nebyla vyvrácena jeho obhajoba, a že soud dospěl k závěrům o jeho vině pouze na základě pravděpodobných a nikoli prokázaných skutečností. Namítl, že nebylo prokázáno jeho zavinění v úmyslné formě a tvrdí, že šlo o nutnou obranu podle §13 tr. zák.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
K podanému dovolání se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. Uvedla, že veškeré dovolací námitky obviněného jsou polemikou s tím, jak byly hodnoceny důkazy, ze kterých soudy vyvodily skutkové zjištění, že obviněný byl pachatelem daného trestného činu a jednal v úmyslu ublížit poškozenému na zdraví. Z okolností popsaných v tzv. skutkové větě rozsudku soudu prvního stupně vyplývá existence přímého úmyslu na straně obviněného, který po předchozí slovní rozepři a vzájemném fyzickém napadení záměrně bodl nožem poškozeného P. A. do oblasti břicha. Úmysl na straně obviněného nemusí být v tzv. skutkové větě vyjádřen výslovně, neboť vyplývá již z popisu chování obviněného. Obviněný v dovolání nepolemizoval s tím, že by tyto okolnosti nenaplňovaly zákonné znaky úmyslu, ale s tím, že tyto okolnosti byly nesprávně zjištěny, že z provedených důkazů nevyplývají a že nebyly provedenými důkazy spolehlivě prokázány. Nejde tedy o právní námitky ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nýbrž o skutkové námitky, které nespadají pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Z těchto důvodů nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Současně navrhla, aby bylo takto rozhodnuto v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jasně o tom svědčí dikce „… nebo jiném … hmotně právním …“. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem, a nikoli tak, jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání lze namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Dovolacím důvodem nejsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž dovolatel namítá nedostatečný rozsah dokazování, nebo se snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení vlastní verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Nejvyšší soud se na podkladě dovolání podaného s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zabývá správností právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti tomu, jak soudy v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodily, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod.
Nejvyšší soud České republiky shledal, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti způsobu hodnocení důkazů. Obviněný namítl, že provedeným dokazováním nebyla prokázána jeho vina. Svými argumenty však napadá učiněná skutková zjištění, jimiž je dovolací soud vázán. Z tzv. skutkové věty rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že po předchozí slovní rozepři a vzájemném fyzickém napadení záměrně bodl nožem do oblasti břicha poškozeného P. A., čímž mu způsobil bodné zranění břicha v oblasti nadbřišku, v jehož důsledku byl poškozený P. A. omezen v obvyklém způsobu života. Tím, že obviněný namítl nesprávné vyhodnocení provedených důkazů, respektive absenci přímých důkazů svědčících o jeho trestné činnosti, uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadl soudy učiněná skutková zjištění.
V rámci řízení o dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Obviněný je přesvědčen, že jeho jednání mělo být správně právně kvalifikováno jako jednání v nutné obraně podle §13 tr. zák. Ve skutečnosti se však této změny právní kvalifikace domáhá v návaznosti na změnu skutkových zjištění soudů nižších stupňů tím, že napadl správnost postupu těchto soudů podle §2 odst. 5 tr. ř. Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné. Těmito námitkami nenaplnil ani žádný jiný dovolací důvod uvedený v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného M. R. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek