ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1249.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 1249/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. listopadu 2009 o dovolání obviněného J. S. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2009, sp. zn. 5 To 221/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 102 T 206/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 6. 4. 2009, sp. zn. 102 T 206/2008, byl obviněný J. S. uznán vinným pod bodem 1) rozsudku trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák., pod bodem 2) rozsudku trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. e) tr. zák. a pod bodem 3) rozsudku trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců nepodmíněně. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. byl odsouzen k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu pěti let. Současně byl tímto rozsudkem zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. 71 T 191/2008, který nabyl právní moci dne 30. 1. 2009, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2009, sp. zn. 71 T 141/2008, který nabyl právní moci dne 21. 1. 2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit náhradu škody poškozené B. L. ve výši 5.000 Kč, a poškozené R. b. p. zdravotní pojišťovně, ul. M., O. – S. O., ve výši 1.384 Kč.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem výrokům napadeného rozsudku. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1. 6. 2009, sp. zn. 5 To 221/2009, odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2009, sp. zn. 5 To 221/2009, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný předně v dovolání prohlašuje, že si je vědom zákonného vymezení dovolání jako mimořádného opravného prostředku i uplatněného dovolacího důvodu, přesto trval na podání dovolání. Obviněný namítl, že se nedopustil trestných činů, jimiž byl uznán vinným. Poukázal na výpověď svědka D. Š., kterou považuje za nevěrohodnou a účelovou motivovanou snahou vyhnout se vlastnímu trestnímu stíhání. Dodal, že tato výpověď je v rozporu s výpověďmi dalších svědků, zejména výpověď svědka M. M. Obviněný nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že si poškozená B. L. nevšimla kvůli telefonování s dcerou auta projíždějícího vysokou rychlostí. Vytkl soudům obou stupňů, že zjištěný skutkový stav věci je neúplný, a že postupovaly v rozporu s ustanovením §2 odst. 5 tr. ř. Soudy se podle něj nevypořádaly ani s rozpory ve výpovědích svědkyně Š. G. a svědkyně G. G. Obviněný dále namítl, že odvolací soud nedostál své zákonné přezkumné povinnosti, neboť nenapravil nesprávné hodnocení důkazů soudem prvního stupně.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze den 1. 6. 2009, sp. zn. 5 To 221/2009, a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný podal dovolání s odkazem na důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti však uplatněné námitky směřují výlučně proti hodnocení provedených důkazů, čímž napadl učiněná skutková zjištění. Skutkovými zjištěními, tak jak k nim dospěly soudy nižších stupňů v řádně vedeném trestním řízení, a to způsobem neodporujícím zásadám formální logiky, je dovolací soud vázán, neboť dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Tvrzená nesprávná skutková zjištění nemohou být důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani podle žádného jiného dovolacího důvodu dle §265b tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b odst. 1 tr. ř. Současně navrhla, aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl nesprávné hodnocení důkazů, zejména výpovědi poškozené B. L., jakož i další výpovědi svědků D. Š. a M. M. a namítl, že se soudy nižších stupňů nevypořádaly s rozpory ve výpovědích Š. G. a G. G. Soudy obou stupňů proto podle něj dospěly k nesprávnému závěru o tom, že spáchal trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a trestný čin vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. e) tr. zák. Nejvyšší soud shledal, že obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by skutkový stav věci zjištěný soudy nižších stupňů nenaplňoval znaky trestných činů, jimiž byl obviněný uznán vinným. Obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti hodnocení důkazů. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněný uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadl skutková zjištění soudů.
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného J. S. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. listopadu 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek