ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1254.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 1254/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. 10. 2009 o dovolání obviněného D. T. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2008, sp. zn. 5 To 419/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 101 T 284/2006 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného D. T. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný D. T. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2008, sp. zn. 5 To 419/2008, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 26. 5. 2008, sp. zn. 101 T 284/2006. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Projevil nesouhlas s důkazy, na jejichž podkladě bylo rozhodnuto o jeho vině, a v návaznosti na to namítl také nesprávnost rozhodnutí o trestu. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednaní a rozhodnutí věci, a to jinému soudu, nebo aby ho Nejvyšší soud po zrušení obou rozhodnutí sám zprostil podle §226 písm. a) tr. ř. obžaloby.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho posouzení podle hmotného práva. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudy, a nikoli jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže opírat o námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný byl odsouzen pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Krajský soud v Ostravě, spočíval v tom, že obviněný v době od 14. 11. 2005 do 15. 12. 2005 v H. Š., okr. K., poté, co od poškozené R. Š. převzal osobní motorové vozidlo zn. Mercedes A 140 z důvodu opravy brzd, veden úmyslem získat finanční prospěch, pod záminkou většího rozsahu nutných oprav vylákal od poškozené čtyři mobilní telefony v celkové hodnotě 38.190, Kč, které měly sloužit jako úhrada provedených oprav, avšak opravy nechal provést pouze v omezeném rozsahu v hodnotě cca 9.000,- Kč, vylákané telefony použil pro vlastní potřebu a poškozené tak způsobil škodu ve výši nejméně 29.190,- Kč.
Obviněný v dovolání neuplatnil žádnou námitky v tom směru, že by tento skutkový stav nevykazoval znaky trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Polemika obviněného s tím, že soudy založily uvedená skutková zjištění na svědecké výpovědi poškozené, a pokud jde o výši škody, na odborném vyjádření, jímž byla oceněna hodnota materiálu použitého ke skutečně provedené opravě a hodnota skutečně vykonané práce při opravě, je mimo rámec dovolacího důvodu.
S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud zasáhnout do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním jen zcela výjimečně, pokud to je odůvodněno extrémním rozporem mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů vůbec nemají obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
V posuzovaném případě se o žádný extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, která v napadeném usnesení akceptoval Krajský soud v Ostravě, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně nejedná. Skutková zjištění soudů mají evidentní obsahovou návaznost na provedené důkazy, mezi nimiž měla základní význam svědecká výpověď poškozené. Soudy hodnotily tuto výpověď i se zřetelem k namítanému nepříznivému zdravotnímu stavu poškozené, který podle obviněného spočíval v psychických problémech léčených užíváním antidepresiv, a vycházely z toho, že poškozená sama se ve své výpovědi o svých problémech a ambulantním léčení zmínila, přičemž dospěly k závěru, že není důvodu k tomu, aby její duševní stav byl zkoumán znalcem. Pro hodnocení svědecké výpovědi poškozené byl významný především její vztah k ostatním důkazům a objektivně zjištěným okolnostem. V tomto ohledu se ukázalo, že svědecká výpověď poškozené je v rozporu jen s tvrzeními obviněného a že jinak je dobře slučitelná s ostatními důkazy, že ostatní důkazy na ni logicky navazují a že ji, byť nepřímo, podporují. Žádná zjevná nesprávnost nevyplývá ani z toho, že soudy při zjišťování výše způsobené škody vycházely z odborného vyjádření, jímž byla oceněna hodnota materiálu použitého ke skutečné opravě vozidla (5.500,- Kč) a hodnota vynaložené práce (3.500,- Kč). Odborné vyjádření tu v podstatě koresponduje s výpovědí svědka L. B., který opravu vozidla fyzicky provedl, popsal její rozsah, potvrdil, že náhradní díly zajistil sám obviněný, a dodal, že od obviněného dostal za práci jako odměnu částku 1.000,- Kč. Celkově soudy vysvětlily své hodnotící úvahy a závěry logickým a přehledně, srozumitelně, jasně a ověřitelně zdůvodněným způsobem, při kterém se nedopustily žádné deformace důkazů a nijak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Za tohoto stavu nesouhlas obviněného s tím, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění na jejich podkladě učinily a že nevyhověly jeho návrhu na zkoumání duševního stavu poškozené, není dovolacím důvodem.
Obviněný sice formálně uplatnil zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak jinak uplatnil jen takové námitky, které svým obsahem tomuto dovolacímu důvodu nijak neodpovídají. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec