ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1262.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 1262/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. listopadu 2009 o dovolání obviněného T. P. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 50 To 300/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 1 T 68/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného T. P. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 1 T 68/2009, byl obviněný T. P. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zák. a za tento trestný čin byl odsouzen podle §187 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na jeden rok. Pro výkon trestu byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zák. soud vyslovil zabrání věcí uvedených ve výroku rozsudku. Krajský soud v Plzni rozhodl rozsudkem ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 50 To 300/2009, tak, že k odvolání obviněného T. P. podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu uznal obviněného T. P. vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zák. a odsoudil jej podle §187 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. obviněného zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Dále podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zák. vyslovil zabrání zajištěných věcí uvedených ve výroku rozsudku.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně včas dovolání proti výroku o trestu z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Napadené rozhodnutí podle něj spočívá na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, protože mu měl být za trestný čin, jímž byl uznán vinným, uložen souhrnný trest. Argumentoval tím, že rozsudkem, který napadl dovoláním, byl odsouzen za skutek, který měl spáchat v období podzimních měsíců roku 2008 do měsíce ledna roku 2009. V březnu 2009 byl Okresním soudem v Domažlicích ve věci sp. zn. 1 T 24/2009 vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Proti rozsudku se obviněný odvolal a rozsudek nabyl právní moci dne 19. 5. 2009. Okresní soud v Domažlicích ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 68/2009 vyhlásil odsuzující rozsudek dne 28. 4. 2009. Obviněný dále uvedl, že uložení souhrnného trestu podle §35 odst. 2 tr. zák. předpokládá právní moc rozsudku, kterým byl uložen předcházející trest. Z toho podle něj vyplývá, že soud, který má rozhodovat o uložení souhrnného trestu, musí vyčkat právní moci předcházejícího rozsudku. K tomu však v jeho trestní věci nedošlo a tuto vadu nezhojil ani odvolací soud. Podle názoru obviněného měl Okresní soud v Domažlicích nařídit jednání ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 68/2009 až poté, co nabylo právní moci rozhodnutí téhož soudu ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 24/2009.
Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. rozsudek napadený dovoláním a poté usnesením zrušil výrok o trestu z tohoto rozsudku a věc přikázal Okresnímu soudu v Domažlicích, aby ji znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že napadeným rozsudkem Krajský soud v Plzni zcela správně uložil samostatný trest odnětí svobody, protože nešlo o souběh trestných činů, ale o recidivu. Poukázala na to, že obviněný T. P. spáchal trestný čin podle §187 odst. 1 tr. zák. od přesně nezjištěné doby podzimních měsíců 2008 do ledna 2009, tedy po datu 21. 8. 2008, kdy byl vyhlášen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 24 T 169/2008.
Navrhla proto, aby dovolání obviněného T. P. bylo v neveřejném zasedání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Za „jiné nesprávné hmotně právní posouzení podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se považuje také posouzení, zda byly dva trestné činy (skutky) spáchány ve vícečinném souběhu a zda tedy za okolností uvedených v §35 odst. 2 tr. zák. přichází v úvahu uložení souhrnného trestu za oba dva trestné činy, nebo zda je mezi nimi vztah recidivy a za každý trestný čin je třeba uložit samostatný trest.
Podle §35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný test podle zásad uvedených v odstavci 1), když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.
Odsuzujícím rozsudkem soudu prvního stupně za jiný trestný čin se podle §35 odst. 2 tr. zák. rozumí nový odsuzující rozsudek o jiném trestném činu bez ohledu na to, že v řádném nebo mimořádném opravném řízení byl tento rozsudek zrušen. Jestliže obviněný spáchal další trestný čin po právní moci nového odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně, třebas tento rozsudek byl v pozdějším řízení zrušen a v téže věci byl vyhlášen nový rozsudek, kterému spáchání trestného činu tedy předcházelo, nejde o souběh trestných činů, ale o recidivu a uložení souhrnného trestu tu je vyloučeno (č. 41/1968 Sb. rozh. tr.). Více trestných činů je v souběhu jen potud, pokud mezi spácháním prvního z nich a časově posledního z nich nebyl vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující, byť nepravomocný – rozsudek za nějaký trestný čin. Činy spáchané po odsuzujícím rozsudku od doby jeho právní moci je nutno posoudit obdobně jako recidivu (srov. č. 8/1974-II. Sb. rozh. tr.).
Obviněný T. P. byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 1 T 24/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 9 To 206/2009, za trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., který spáchal v období listopadu 2007 do dubna 2008 a dále od února do začátku května r. 2008. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 1 T 68/2009, byl obviněný T. P. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zák. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 5 To 300/2009, byl podle §258 odst. 1 písm. d) tr. zák. tento rozsudek zrušen a podle §259 odst. 3 tr. ř. byl obviněný T. P. znovu uznán vinným trestným činem podle §187 odst. 1 tr. zák., který spáchal od podzimních měsíců roku 2008 do ledna 2009. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 21. 8. 2008, sp. zn. 24 T 169/2008, byl obviněný T. P. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák. a za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců.
Je tedy zřejmé, že mezi spácháním trestných činů, za něž byl obviněný odsouzen ve věcech vedených u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 1 T 24/2009 a sp. zn. 1 T 68/2009 byl vyhlášen dne 21. 8. 2008 rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ve věci vedené pod sp. zn. 24 T 169/2008. Nejde proto o vícečinný souběh trestných činů, jak se obviněný domnívá, ale o recidivu.
Nejvyšší soud shledal, že napadené rozhodnutí netrpí vytýkanou vadou, a proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. listopadu 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek