ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1392.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 1392/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. prosince 2009 o dovolání obviněného M. K. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 5 To 205/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 102 T 312/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 30. 3. 2009, sp. zn. 102 T 312/2007, byl obviněný M. K. uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 tr. zák. k §222 odst. 2 tr. zák., trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy při nezměněném pravomocném výroku o vině pod bodem 2) z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 23. 5. 2008, sp. zn. 102 T 312/2007, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 7. 2008, sp. zn. 5 To 335/2008, jímž byl uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák., byl obviněnému uložen podle §234 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. za použití §42 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání deseti let a šesti měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Při nezměněném pravomocném výroku o náhradě škody poškozenému R. V., ve výši 1.440,- Kč z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 23. 5. 2008, sp. zn. 102 T 312/2007, ve spojení s rozsudkem Krajského osudu v Ostravě ze dne 4. 7. 2008, sp. zn. 5 To 335/2008, byla obviněnému podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit náhradu škody poškozené společnosti R. b. p., zdravotní pojišťovna, ul. M., S. O., ve výši 20.900,- Kč.
Obviněný podal proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 30. 3. 2009, sp. zn. 102 T 312/2007, odvolání proti výroku o vině a trestu. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 5 To 205/2009, podle §258 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. znovu uznal obviněného M. K. vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 tr. zák. k §222 odst. 1 tr. zák., trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy jej odsoudil při nezměněném výroku o vině pod bodem 2) z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 23. 5. 2008, sp. zn. 102 T 312/2007, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 7. 2008, sp. zn. 5 To 335/2008, kterým byl uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák., podle §234 odst. 1 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. za použití §42 odst. 1 tr. zák., k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let a šesti měsíců nepodmíněně. Podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit poškozené společnosti R. b. p., z. p., ul. M., S. O., škodu ve výši 20.900,- Kč.
Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 5 To 205/2009, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že odvolací soud nesprávně právně posoudil skutek popsaný ve výrokové části rozsudku. Podle něj nebylo v průběhu řízení prokázáno, že by proti poškozené vedl útok způsobem, intenzitou a záměrem tak, jak je uvedeno ve skutkové větě rozsudku a dodal, že žádný ze svědků nebyl přímým svědkem útoku na poškozenou. V případě pokusu trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 tr. zák. k §222 odst. 1 tr. zák. obviněný uvedl, že jeho úder směřoval k tomu, aby poškozenou udeřil do obličeje a teprve zásahem svědka V. B. došlo ke změně směru úderu, a v důsledku toho byla poškozená zraněna na pravé straně hrudníku. Poukázal na výpověď poškozené B. K., z níž podle jeho názoru vyplývá, že k jejímu zranění došlo tím, že vstoupila do rvačky mezi ním a svědkem V. B. Dodal, že jeho svědecká výpověď je nevěrohodná, zejména pokud jde o původ zranění, přičemž tvrzení poškozené B. K. odporuje lékařské zprávě. Obviněný rovněž namítl, že znalecký posudek znalkyně MUDr. M. S., jakož i její výpovědi, jsou protichůdné, což celkově snižuje jejich důkazní hodnotu. Podle obviněného jsou značné pochybnosti o způsobu zranění poškozené. K objasnění celé situace by přispělo provedení rekonstrukce, avšak soudy k tomuto důkaznímu prostředku nepřistoupily. Jeho obhajoba podle něj nebyla vyvrácena a skutečný průběh skutku se nepodařilo prokázat. Vzhledem k těmto skutečnostem je obviněný přesvědčen, že skutek měl být správně právně kvalifikován jako trestný čin podle §225 tr. zák., nebo jako pokus trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 2 tr. zák. k §221 odst. 1 tr. zák., což by mělo být vyjádřeno i ve výroku o trestu.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, jakož i rozhodnutí Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněného se písemně vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. Podle ní je zřejmé, že dovolatel se snaží prosadit odlišná a pro něj příznivější skutková zjištění, než ke kterým dospěly soudy nižších stupňů. Takový způsob uplatňování námitek není slučitelný s hmotně právní povahou dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný M. K. tedy napadenému rozsudku, jakož i řízení, jež předcházelo jeho vydání, nevytkl žádnou vadu podřaditelnou pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., o který dovolatel opřel svůj mimořádný opravný prostředek. Námitky obviněného neodpovídají ani žádnému z taxativně stanovených důvodů dovolání, zakotvených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného M. K. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Zároveň souhlasila, aby bylo takto rozhodnuto v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jasně o tom svědčí dikce „… nebo jiném … hmotně právním …“. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem, a nikoli tak, jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání lze namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Dovolacím důvodem nejsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení vlastní verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Nejvyšší soud se na podkladě dovolání podaného s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zabývá správností právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti tomu, jak soudy v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodily, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod.
Obviněný namítl nesprávné hodnocení důkazů, a tudíž soudy obou stupňů podle něj dospěly k nesprávnému závěru o tom, že spáchal trestný čin. Zpochybnil skutkové závěry soudů nižších stupňů, zejména způsob, intenzitu a záměr jeho útoku na poškozenou, jakož i způsob hodnocení řady důkazů. Nejvyšší soud shledal, že obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by skutkový stav zjištěný soudy nižších stupňů nenaplňoval znaky trestných činů, jimiž byl obviněný uznán vinným. Naopak obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti hodnocení důkazů. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a které nelze podřadit pod tento dovolací důvod.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle §265b tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. prosince 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek